Roubování melounů a okurek 2011

Jaký máte názor na roubování kdy se uřízne i podnož? Je to první video z 30.1.2011 8:59. Při postupu kdy se roub zasunuje do podnože by se mohla semínka obou účastníků vysévat ve stejnou dobu, prubneme to.

Myslím si, že nyní je dost času na to, aby si každý mohl vše vyzkoušet jak se říká nanečisto. Napríklad si vysaďte par levnějších semen meloun a tykev do stejné misky, stejné podmínky a sledujte přesně jednotlivé vývojové fáze těchto semenáčkú.Přesně budete vědět, kolik dní potřebuje tykev a kolik dní meloun na vytvoření děložních lístkú. Pak už jen budete sít přesně jak potřebujete.Přesně si načasujete výsev semen melounu i tykve, aby jste je dostali do těch fází, kde chcete, aby byly. Ta uříznutá podnož, asi to zakořeňuje jako byliný řízek za zelena, chce to vysokou vlhkost nezkoušel jsem to, ale myslím si, že je to zbytečné.Určitě to bude opožděné oproti tomu, když to naroubuje do již zakořenělé podnože.   Jery

Neviem, neskusal som to a asi ani nebudem, ale mozno to je koli uspesnosti ujatia. Pokial ma podnozova rastlina korienky, mozno viac "tlaci" do roubu a to je mozno dovod, preco sa niektore neujmu. Tymto sa tento tlak zmierni a rana ma viac casu zarast. Alebo pri tvorbe novych korienkov sa moze produkovat nejaky rastlinny hormon, ktory napomaha zrastaniu. A mozno oboje naraz. Ale vsetko je to len hypoteza. Ale ak by bola ujatelnost touto metodou vyssia, vzdy sa da sadit semienka o nieco skor, aby stacili narast nove korienky a tym padom dohnat to, co rastlinka stratila z dovodu ich tvorby. Ja som este nestepil vobec, takze nemam s cim porovnavat. Ak ale bude uspesnost niektorym z klasickych sposobov postacujuca, ani k tomu s najvacsou pravdepodobnostou nedojde.

Docital som sa o tom odrezavani podnoze. Robi sa to hlavne vo velkovyrobe (cinske, turecke, japonske manufaktury...). Jednym z dovodov je, ze sa s nimi potom vo vacsich mnozstvach lahsie manipuluje. Ked sa nareze cca 50 rastliniek podnozi, zaberu menej miesta ako plato s 50 rastlinkami. Musi byt ale dodrzane pravidlo jednej hodiny. Podnoze je vhodne rosit a mali by byt nastepene zhruba do jednej hodiny od odrezania. Niekde uvadzaju aj dve hodiny. Odhadujem, ze je to dovtedy, kym nieje podnoz "rozblemcana". "Rozblemcane" uz su nanic. Druhym z dovodov je mohutnejsi rast bocnych korienkov v pripade odrezania povodnych korenov. Ma to vraj za dosledok mohutnejsi korenovy system. Nezostava nic ine ako vyskusat a potvrdit, ci vyvratit toto tvrdenie. Po zastepeni je dolezite dodrzat nasledovne: Po dobu prvych 24 hodin po nastepeni je dolezite drzat rastliny v uplnej tme pri sto percentnej vzdusnej vlhkosti a teplote okolo 28-29 stupnov celzia. Po uplynuti tejto doby sa pridava osvetlenie (optimalne 7000 lux). 5-6 dni po nastepeni sa ma znizit vlhkost, ako zaciatok otuzovania. Po siedmich dnoch by sa malo zacat s realnym otuzovanim rastlin v sklenniku. Vo velkovyrobe, maju na to prisposobene miestnosti s parou, regulaciou teploty a prisvetlovanim. No myslim, ze aj v amaterskych podmienkach sa da podobneho efektu dosiahnut.

Uvedene plati pre metodu stepenia medzi klicne listy.

Mirku, máš zkušenost s použitím tyčinek od SEMA při roubování melounů a okurek ''natupo''? Ptal jsem se v maloprodejně a dotazem jsem trochu zaskočil. Nerad bych koupil tyčinky na rajčata. Nemáš zkušenost se strojkem na roubování co nabízí SEMO, na obrázku to vypadá podobně jako mikrotužka? Jarda

Já osobně to považuji za vyhozené peníze. Vloni jsem vyzkoušel aplikovat tyčinky které jsem "vytáhl" z nahřátého plastu ale neujala se ani jedna rostlina. Předpokládám že při této variantě záleží na přesnosti řezu a hlavně na STEJNÉ síle stonku podnože i roubu, což je v domácích podmínkách téměř "nesladitelné". Záměna s rajčaty by nastat neměla bo na rajčata se používají silikonové klipy.

Také se mi jeví roubování do rozštěpu jako splehlivější, přesto mi zůstává nezanedbatelné procento k vyhození (1:1). Roub sice přiroste, ale pak sedí, neroste a děložní listy tykve po delším čase začnou postupně žloutnout a odumírat. V čem dělám chybu? Má se dírka na roub udělat uprostřed, nebo spíše u strany? Roub seřezávám ze dvou protilehlých stran do placaté špičky a zasouvám do dírky po vpichu zploštělou špejlí. Má natočení roubu křížem (okurka x tykev) nějaké opodstatnění? Jaká fáze vývoje rostlin je z vašich zkušeností nelepší? Používám tykev s 1.pravým listem velikosti mince 20Kč a okurku s 1.pravým listem 1/2-1cm (takové myší ouško).  Beruna

Způsob šikmého seříznutí podnože na jeden list a přiložení rovněž šikmo seříznuté podnože také není špatný. Co se týče "mezi děložní lístky" tak se mi mnohdy stane že se vpich rozšklebí, ale vsunu do něj roub a kolíčkem secvaknu. Dírku dělám jak to jde, někde se uvádí vpich šikmo tak že vyleze ze stonku, stonky seřezávám do špičky nebo jen jednostranně (aby kontaktní ploška byla co největší). Po naroubování přiklopím PETkou aby byly rostlinky ve vlhku, zruba po týdnu seříznu děložní lístky podnože na polovinu. Problém nastává v okamžiku kdy potřebuji roubovance dát na "vzduch". Začínají vadnout a ideální je asi postupně odklápět kryt aby si rostlinky zvykly na normální vlhkost. Pod PETkou taky začínají hodně pouštět kořínky.

perfektni! no ja dal 7 kousku na zkoušku 3 se už nechytli a zbytek zatim drží..ale nedaval jsem klipsy a to bude asi ten problem...