Diamantová motyka - diamond hoe

no, ja si myslím, že je to presne naopak... a ak by sa u nás volala kosoštvorcová motyka, každému by bolo jasné, že to nie je tvar násady... ale sorry, diamant má u nás jednoznačný význam... ja som si tiež zozačiatku myslela, že tá motyka má diamantový okraj (ani diamantový kotúč na flexku nie je kosoštvorcový, že?) :) adri

Dobrý večer. Prosím, přiložte fotku. Rád bych věděl o čem je řeč. Pocházím ze severní Moravy. Zdeněk

To je ono!!! V Česku neexistuje nic obrázkového s názvy vyobrazených nástrojů, takový „Obis pictus“, s jejich popisem a účelem použití. Uvedené názvosloví by mělo být závazné pro všechny, od projektanta, přes výrobce, obchodníka až po spotřebitele. Když jsem si před lety kupoval Martínkovu plečku v městě ve kterém působil J.A.Komenský, tak prodavač na mne koukal jak vyoraná myš a přitom mu tento nástroj visel na regálu nad hlavou, cože to chci za pitomost. Proto také Roudnické strojírny vyrábějí víceradličné pluhy, které nemají radlice. Každý se může přesvědčit co mu vyjede po zadání do vyhledávače, tady bych to spolkl, ale nelze to přehlížet na odborných školách všech úrovní!! U našich západních sousedů mají staletí „radlici“, u nás však je radličný pluh vybaven, ne radlicemi, ale břity, přestože se všeobecně ví co tento terminus technikus znamená.

Takže k vyvolané podnětné diskuzi - chtěl jsem se jen zeptat, jestli někdo nemá zkušenost s tímto nástrojem. Šintáků mám doma několik, Martínkovu plečku taky. U šintáku (který se někdy prodává pod názvem plecí očko) mi občas vadí, že pracuje jen při pohybu směrem k tělu, při vyšším plevelu se ucpává a nedostanu se do řádku mezi některé plodiny. Myslel jsem si že právě díky čtyřem břitům by šel pohyb dopředu, a boční špičkou kosočtverce bych mohl likvidovat plevel mezi rostlinami v řádku. Navíc - jelikož je ostří uchyceno středem, neucpávalo by se plevelem. Půda je u nás černozem (letos na jaře jsem našel na 2 ha pozemků asi 20 kamenů) takže půda u nás není těžká a správně nabroušené ostří usnadní i zahloubení. Diskuze se stočila spíše směrem na twatt nebo cameltoe, než na použití. Takže mi nezbývá nic než otravovat mého bratra kováře, aby jeden takový nástroj na zkoušku vyrobil.

Plecí očko má výhodu, že materiál upnutý po stranách nemusí mít zvlášť velkou prostorovou tuhost. Naopak u centrálního uchycení je tuhost versus váha prvku podstatným problémem. Pokud máte možnost nechat si nástroj vyrobit kovářem, pro lepší prostorovou tuhost bude výhodné, když bude pracovní část nástroje vypouklá tak 8-10 mm. Při tomto klenutí by pak mohl být materiál tenčí než na Vámi odkazovaném videu (cca 1,5 až 2 mm).

Ale stějně tak si můžete nechat pro Martínkovu plečku vyrobit místo šintovacího očka obrácené T nebo TT "hoe".

Tak nakonec se mi podařilo přesvědčit kováře (mého bratra) aby ji vyrobil. Dostal jsem ji k narozeninám. Dnes jsem ji poprve vyzkoušel.

Proti plecímu očku se s ní pracuje asi o 30% rychleji. Výhody - tvar kosočtverce vytváří 2 tupé úhly, které fungují jako šípové ostří na normální plečce - ostří jde lépe do země při pohybu jak dopředu tak i zpět. Pokud narazíte na silnější, již zdřevnatělý plevel, můžete se do plečky opřít dopředu váhou těla a přeříznete ho. Boční ostré hroty umožňují jemno práci i velmi blízko rostlin, Díky uchycení uprostřed se plečka (neboť to je plečka a ne motyka) nezanáší. Nakonec jsem s ní bezproblémově zlikvidoval i přerostlý plevel mezi stromky - podnožemi. Jednalo se o kopřivy do výše kolen. Normálně by ni to trvalo tak 20 minut, byl jsem hotov ani ne za 5minut. Navíc je docela lehká a nemusí se zvedat ani na silnější plevel. Takže zítra půjdu poděkovat svému bratrovi - šetří mi síly, kterých s věkem ubývá.

Mohl byste postnout rozměry?