Založení záhonu

Někdo to musel vyzkoušet, vytvořením ideálních podmínek, aby zjistil, kolik se může urodit brmbor z 1ha. Tuto teorii nalévají do hlav budoucích rostlinářů na vysokých školách.

Autoři zabývající se podrobněji vzájemnými vztahy a činností organismů v půdě se shodují na tom, že průmyslová (minerální) hnojiva mikroorganismy zabíjí. I to může být pro někoho důvod, proč je nepoužívat.

Tak to mi prozraďte, co udělat, abych sklidila z plochy 7 x 2,5 = 17 m² (5kg sadby) 170kg brambor! Sklízím tak 65-70kg a říkala jsem si, že poměr sadba/výnos není špatný. Ale kdyby jich bylo víc, tak bych se vůbec nezlobila .           Lída

Bramborové věže

Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15 – 20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15 – 20 cm. znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou... A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Viděli jsme bramborové věže, které byly až 1,2 metru vysoké. V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, pomocí starých pneumatik, prken apod.

Podle knihy Zelenina z vlastní zahrady (H. Suter, C. Graber, vydal Knižní klub a Balios roku 1998) zpracovala Zuzana Nováčková.

Nedělejte z toho vědu. Prostě to zryjte. Do obráceného drnu párkrát dloubněte rýčem, aby se rozpadl. Máte-li hnůj nebo kompost, dejte trochu po každé zryté řadě. Můžete si tam i odskočit na malou.. Brambory dejte hustěji, třeba 40x20. Po výsadbě můžete pohodit NPK. Brambory ty zbytky drnů potrhají. V prvních letech nebude úroda nijak oslnivá. Po sklizni kupte pytlík hrachu (ne předvařený!  ),nebo něco podobného,  a hustě pohoďte. Zaryjte až po prvních mrazících.

Hmm, už jsem něco podobného viděla jako pěstování trsu brambor v soudku. Jenže to jde v kusech rostlin. Na ploše by byla otázka, kde vzít tolik zeminy navíc a pro důchodce navíc, jak pak lozit nahoru - jedině schůdky ... Holt nejsem indián, tak se budu muset spokojit s tím, co mi vyroste.  Lída

Tajemství velké úrody mj. spočívalo v tom, že čas od času táhlo krajem udatné vojsko.Voják pak vyskočil na okraj věžičky, sedl na bobek a vykonal potřebu. Vzhledem k převaze rostlinné stravy to oné vypadalo jinak než dnes. To to pak rostlo.

Nejsem sice odborník, ale k tomu, aby vyrostlo nějaké množství brambor, musí mít trs tak velkou asimilační plochu, aby došlo k ukládání asimilátů do zásobního orgánu. Ze zkušenosti vím, že se na lodyze můžou vytvořit přídatné kořeny, ale stolon, bohužel nikoliv. Stolon je ten cancourek mezi kořeny, na jehož konci vyrůstá brambora. Ta kniha, jestli opravdu existuje, je pěkný blábol. Dosypáváním zeminy v ohrádce nutíme rostlinu k růstu lodyhy, aby na ni vytvořila potřebnou asimilační plochu a my ji znovu zasypeme. Na vrcholu lodyhy je utvářena celkem malá štětička listů, která by měla asimiláty zásobovat 12 pater brambor. Je to utopie, né-li přímo kravina. Je to totéž co Starklovy ovocné sloupové stromy. V případě jabloní, je na nich jablk více než listů. I trouba ví, že je to nemožné, protože ke zdárnému vývinu jednoho jablka je třeba minimálně dvaceti listů s neporušenou asimilační plochou a kvalitní výživa.

Prosím o dobrou radu. Nejsem zahrádkář. Bydlím v nízkém paneláku se 3 vchody a 3 předzahrádkami. Na těch v současné době roste hnusná tráva, rozlezlý jehličnatý keř a nějaké prastaré růže. Ráda bych to trochu zvelebila, ale vůbec nevím jak.  Vše je orientováno na jihovýchod a pouze jedna zahrádka je trochu zastíněná stromy. Kompost samozřejmě nemám. Takže jak na to? Vše zrýt, trávu vyházet a co potom zasázet, aby to bylo pěkné, levné a vydrželo to? Můžu něo zasázet už na podzim? Uvažovala jsem o růžích, kosatcích, hortenziích i levanduli. Ale vůbec nevím, jestli je něco z toho vhodné. Moc děkuji všem za rady! Barbora

Ty předzahrádky máte oplocené? Pozemek je vlastníků bytů nebo města? Pokud města, tak nesmíte nic likvidovat a i sázení čehokoliv je otázka - technické služby pak většinou žbrblají. Pokud je pozemek ve vašem vlastnictví, lze ho upravit po dohodě s obyvateli domu. Je ale riziko, že vám pěkné kytky oškubou kolemjdoucí a pokud jsou v domě psi, tak většinou nepřežijí ani kytky (oboje vlastní zkušenost).

Moje doporučení je:

Keř i růže střihem upravit a ponechat. Hortenzie chce polostín nebo aspoň ne polední slunce. Kosatce bych nedávala, jsou pěkné jen krátký čas a špatně se z nich pleje tráva. Růže, levandule jsou dohromady pěkné. Z vděčných květin bych doplnila floxy - nenáročné a dlouho kvetou. Doporučuji vše seskupit do jednoho místa v každém trávníku kvůli sekání trávy, jednotlivě umístěné rostliny se špatně obsekávají.S trávou bych si hlavu nelámala, max. vyplet velký plevel a holá místa dosít nějakou regenerační směsí.           Lída