Nedostatek polokmenů v nabídce ovocných stromů

Uvádí se tu několik trochu nepravdivých mýtů. Jednak strom v kmenném tvaru nemusí být vždy obluda s korunou 15 metrů v průměru s metráky padavek a oblaky vos. Kdo navštívil mou zahradu, potvrdí, že většinu polokmenů - krom pár plodů na vrcholu - lze otrhat z dvojáku a chci-li použít postřik, stačí teleskopický nástavec Solo.
    Druhým mýtem je, že s kmennými tvary je víc práce. Omyl. Pokud to platí, tak jen pár dní v roce při sklizni. Jinak je to naopak. Myslíte si, že nízké tvary v bezplevelné půdě se snad udržují samy? Kmenné tvary dobře rostou v trávníku, nevyžadují závlahu, herbicidy,  úzkostlivou probírku, letní řez. Přijde-li krupobití nebo větší tlak obaleče, nestane se pohroma. Vystačíte bez chemie, protože drobné, strupaté a červivé plody jednoduše vytřídíte. Pod stromem projdete, můžete si pod něj sednout po dešti se nebrodíte v blátě, přízemní mrazík tolik nevadí. Když v zimě srnčí přeskočí plot, těch pár spodních větviček oželíte.
   Jeden argument, který říká Wimpi, beru bez výhrad. Pěstovat strom, který jsem nezasadil, s odrůdou kterou neznám a příliš mi nechutná, to zahrádkáře opravdu nebaví. Pěstovat jej nemá smysl a je úplně jedno, v jakém tvaru a na jaké podnoži jsme ho zdědili.
   O malé zahrádce nemluvím, tam je to bez jakékoli diskuze. Problém nastává, když člověk získá sad s velkými stromy a nahradí je malými, aby si si ušetřil práci. Ne každý se péčí o stromy realizuje tak jako zmínění pánové.

S posledními dvěma odstavci souhlasím.Jedna věc je malá zahrada, kde je třeba stále něco kosit, a obkošovat v týdením intervalu,kde si hrají děti, nebo dospělí, a druhá věc je větší sad, kde se kosí sporadicky, a napadané jablka na zemi,dotěrné vosy tak nevadí.Stranou od intenzívně využívané plochy kol domu a nejbližším okolí,v duchu zásady"co nemám na očích,to mě nepálí.

Kdo navštívil mou zahradu, potvrdí,...

Co jsem měl možnost vidět mohu potvrdit, že máte na zahradě všechno kmenné tvary-většina ale čtvrtkmenů v zatravněné ploše, kterou není třeba často kosit.Jinak by bylo otravné stále jen otklízet metráky popadaného ovoce, nebo je obkošovat.Něco nové sadby mladých je vzadu u statku, kde jsou stromky vysazeny v řadách.Kromně toho teleskopu by se šikla i vysouvací plošina, přece jen člověk už není nejmladší... a bude ji zapotřebí, až se bude muset ořezávat vysoké smrčky... přece jen jsou příliš blízko elektrického vedení... a každým okamžikem hrozí ve vichřicích polom.Ale do husté výsadby se s plošinou asi nedostanete.

No nevím, nevím,kdo zvládá důkladně několikrát za sezonu ošetřit všechny své vysokokmeny ze země nějakým nástavcem, provést jerní řez, a sklidit ovoce.Většina na to dlabe.Jestliže to zvládáte z vratkého dvojáku, tak paráda.Většinou vidím v zahradách vysokokmeny, o které se nikdo nestará, úroda se válí po zemi, co spadne taky shnije.Každý den běhat s kýblem plným jablek na kompost ...to abych měl dvoje nohy, ale když těch stromů není mnoho, dá se to.

Většinou vidím v zahradách vysokokmeny, o které se nikdo nestará, úroda se válí po zemi, co spadne taky shnije

Ano, to vídám taky. Jenže to není chyba těch vysokokmenů, nýbrž lidí, kterým patří a co by se o ně měli starat. Chápu, že někdo nedokáže lozit po vyšším stromě, ale každý dokáže popadaná jablka posbírat.  Je-li pod stromem nastláno hnilého ovoce, tak to tam nenapadalo za půl dne. Je iluizí si myslet, že člověk, který se nestaral o své vysokokmeny a nechal jablka spadnout, shnít a ani je neposbíral, po osázení zahrady zákrsky bude najednou půdu pod stromky okopávat, odplevelovat, udržovat úhor, vyvazovat, zaštipovat, probírat. 
    Rozdíl je jen v tom, že když se někdo o svoji zahradu nestará, tak v případě polokmenů mu úroda shnije, v případě zákrsků ji nemá. A většina našich lidí snese lépe pověst neúspěšného zahradníka než bordeláře.

sazel jsem je na mezi kolem pole jednak mam ohraničené pole a kořenovy system na A2 s tím nemá problém zakrsky by tam problém měli

Chápu, že někdo nedokáže lozit po vyšším stromě, ale každý dokáže popadaná jablka posbírat. ...

Nebylo by lepší ty jablka obrat,nebo ošetřit, než je sbírat obité ze země?...a na co mám upotřebit ohromné množství padančat, když štrůdl nejím, jablkovici už nikdo nechce pít, moštu tři pr***e, a ony stále padají, a padají... a odklízet padlé a raněné se musí.

Problém je ten, že červivé jablka z vysokokmenu(není v mých silách ošetřit proti škudcům) padají už v době, kdy jsou kyselé, nezralé,a nedají se k ničemu použít.

...co mám upotřebit ohromné množství padančat, když štrůdl nejím, jablkovici už nikdo nechce pít, moštu tři pr***e, a ony stále padají, a padají...

K takové situaci občas dojde, např. v loňském roce. Ale není to každý rok. Letos jsem byl rád, že stromů je nadbytek a tím pádem úrody v pohodě. Všechny zájemce jsem ovšem uspokojit nemohl.

Problém je ten, že červivé jablka z vysokokmenu(není v mých silách ošetřit proti škudcům) padají už v době, kdy jsou kyselé, nezralé, a nedají se k ničemu použít.

Ošetřovat chemicky jabloně proti škůdcům a chorobám v amatérských podmínklách a  při dostatku stromů není úplně nezbytné. Nevěřím, že by z ošetřených stromů žádné nezralé plody nespadly. Nicméně použít se nezralá jablka dají. Třebaže kousnout do nich nelze, mošt dají překvapivě pitelný.

Mohu potvrdit. Známému pozdně letní bouřka vyvrátila starý letitý vysokokmen zvonkového. Jablka byla pouze velikosti dětské pěsti. Na otázku co s tím, jsem mu poradil, že má plody orvat v odpoledních hodinách a do večera zmoštovat. Po týdnu mi přišel poděkovat, že opravdu nezralé plody otrhané v odpoledních hodinách daly sladký velmi aromatický mošt. Z dopoledního trhání a moštování byl sice mošt aromatický a pitelný, nikoliv však sladký. Problémem nezralého jablka je jeho vysoký podíl na asimilaci stromu a tedy denní chod poměru mezi cukry a kyselinou jablečnou.

Ono s těmi nízkými a chemicky ošetřovanými tvary jabloní je to stejné jako s trávníkem. Chceme-li opravdu dokonalý koberec, neobejdem se bez namáhavé péče - hnojiv, herbicidů, závlahy, dosévání, vertikutace, pískování sečení co 5 dní, boji proti plísni. Přitom zde diskutuje řada lidí, kteří nad tím kroutí hlavou, protože jim tráva roste bez námahy úplně sama, jen ji posečou 1x za měsíc. Jediný rozdíl je, že přimhouří oči nad jetelíčkem či sedmikráskou. Nabízí se filozofická otázka, zda ten čistý travní pažit, stejně jako ta výstavní jablka 11cm v průměru za to všechno stojí.
   Chápu, že profesionální golf se nebude hrát na špatně posečené louce a obchodní řetězce nebudou prodávat jablka ze stromů na mezi. Ale cpát si tyto extrémní praktiky domů, se mi fakt nechce.

Můžete tuto Informaci něčím podložit? Je jasné, že v noci se něco prodýchá a přes den vytvoří, ale že by to bylo tak významné se mi nechce věřit.

V.

U nezralých jablek je to poznat v chuti, u zralých je už ten rozdíl minimální. U zralých nehraje roli ani několikaměsíční skladování ve tmě. Ten rozdíl je daný komunikací asimilátů přes stopku. Spalování části asimilátů v noci je významnější pokud není jablko odděleno od větve. Jisté je, že i výrazně nezralá jablka se vyplatí moštovat, pokud máte možnost. Je sice nižší výtěžnost čistého moštu z 1 kg jablek, ale o to výraznější je aroma "zeleného jablka", které jinak nedosáhnete, než moštováním jablek nedosahujících konzumní zralosti.