KAŽDÁ ROSTLINA MÁ NEBO NEMÁ POTŘEBU STRATIFIKACE SEMEN.
Běžná zelenina, květiny a rostliny pochízející z tropů obvykle klíčí bez stratifikace., například kiwi, které se prodává jako ovoce v supermarketech. 
V Březnu se ale už začíná v západních zemích prodávat kiwi s hladkou slupkou, s menšími plody nežli má chlupaté kiwi.V příštích letech se bude prodávat i u nás, poláci i jiné země rozšiřují plantáže.Semena z něj již bez stratifikace nevyrostou.  Podobně i jiné drobnoplodé kiwi.Takové potřebují stratifikaci dva, lépe tři měsíce při nízkých teplotách blízkých k nule. Ještě chci uvést dřín /cornus mas/.Jeho semena najdeme klíčící pod keřem, ale ta, která už na jaře klíčí tam ležela dva roky i více.A semena žen-šenu /panax ginseng a podobné druhy/ ta potřebují i tři roky-tři zimy.
Proč? Nevím, jen je známo, že semena, která potřebují stratifikaci nemají uvnitř semene klíček.Mají pouze opylenou buňku, z níž procesem s nízkými teplotami nejprve vyroste klíček uvnitř semene a teprve potom je semeno schopno vyklíčit a růst. Pokud stratifikujeme semena venku, musíme je vysévat už v létě neb na podzim, dobře označkovat a dlouho čekat.Na jaře už většinou zapomeneme, kam jsme je vyseli a plevel, který rychle roste je zastíní.
Petržel potřebuje k vyklíčení několik týdnů, proto staří zahradníci k jejím semenům přimíchávali semena salátu, který klíčí téměř ihned. Při plení potom mohli dát pozor na petržel.
Některá semena potřebují k vyklíčení speciální metody-průchod zvířecím traktem, plavení po moři a jiné.
Jak přimět semena jednotlivých druhů ke klíčení, o tom už vyšla řada knih.Jednu vydali VIR v Petrohradě.  V češtině měl záměr nějakou vydat bývalý ředitel botanické zahrady v Brně na kovářské.