Hnojůvka z kopřiv



Stránky: 1,  2,  3   
host - 9.65 (?) 
28.8.2007 12:42, zobrazeno: 48474x

Vyráběla sem si hnojůvku z kopřiv a příde mi, že se nemocně vypadající keříky trochu vylepšily. V knize píšou, že na výrobu nejsou vhodné již vykvetlé-plodícící kopřivy. V okolí mám ale nyní k dispozici jen ty rozkvetlé. Má smysl vyrábět hnojůvku z nich? A pokud bude k dispozici mohu zálivku opakovat každý týden?

A ještě dotaz. Na zahradě nejsem přes týden, takže nemohu hnojůvku pravidelně promíchávat. Když sem se jí pokoušela vyrobit mimo dovolenou, přišlo mi, že hnojůvka nekvasí, ale zahnívá. Ta shnilá asi nemá ten efekt a mám vyrábět jen slabou třídenní? Když jí budu mít jen od pátku do neděle, mám jí ředit?

Děkuji za rady, Marie

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311), 28.8.2007 14:05
Hnojůvka z vykvetlých  kopřiv je stejně kvalitní jako z těch mladých. Pouze při zalévání vyséváte semena kopřiv do záhonků. Myslím ale, že to nevadí, kopřivy nepatří k  plevelům, se kterými by byly v záhonech problémy.
   Promíchání je dobré kvůli provzdušnění. Nelze -li míchat, nechejte nádobu otevřenou - není to dokonalé, ale i při nějakém tom anaerobním rozkladu je výluh hodnotnější než 2 dny odstátá voda z umytých kopřiv.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 9.65 (?), 28.8.2007 14:43

Děkuji za info. Já jen že když sem měla možnost hnojůvku denně míchat, tak vypadala podstatně jinak. A hlavně ta nemíchaná šíííleně páchne.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311), 28.8.2007 14:49

Kopřivový výluh je jakousi náhražkou zákvasu ze slepičinců. Proti nim je kopřivová hnojůvka Dior.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 9.65 (?), 28.8.2007 17:54

Slepice bohužel nemám abych mohla testnout. Ale ta předposlední hnojůvka byla fakt chuť. Nemyslím, že bych byla háklivá, na závany z hnojení pole jsem zvyklá. Ale chtěla sem odplevelovávat kousek od kyblíku s hnojůvkou a zhruba po minutě jsem to vzdala a raději hnojůvku zpracovala. V týhle byly dokonce kvanta červů. Ty zbytky kopřiv raděj přikrejvám v kompostu abych si neznepřátelila sousedy. Původně sem s nima chtěla mulčovat.

Mám ještě dotaz k prosperitě keříků. Kolem plotu máme nízký val z hlíny po skrývce ze stavby baráku. Na něm nasázený různý keře. Většina keřů je v pohodě. Ale z první výsadby asi před 2 rokama se mi dělaly tečkovaný listy na slivoni a jedný svídě (ostatní svídy mám jiný druhy, slivoň jen tu jednu). Keře byly vedle sebe Tyto keříky prakticky ani nerostly. Svída měla fleky i na větvích, přišla mi na vyhození. Při dosazování dalších keřů jsem svídu přestěhovala úplně jinam a zalila právě tou hnojůvkou. Nový listy už sou v pohodě, připadá mi, že tam prostě živořila a tady se dá dohromady. Slivoň už sice tolik neflekatí, ale v průběhu roku (na jaře sem jí ostřihala zamšicovaný výhony) nepřirůstá. No a zhruba do těch míst, kde byla předtím ta nemocná svída sem letos na jaře dala dříny, a malej javor. Javor je taky ťupkatej a dříny, který bych brala jako odolný přírodní keře maj načervenalý listy a nerostou. Dříny jsou 3 vedle sebe, 2 jsou takovýhle a ten nejdál sice taky nenarůstá ale listy má zelený.

Myslíte že je vhodné ty keříky vyndat ze země a tu hlínu nějak vylepšit a vydrenážovat pískem, nebo tomu jen trochu pomáhat zezhora a čekat až si příroda poradí sama?

Je možný, že v těch místech se nakumulovala zrovna nějaká špatná hlína? Když všude kolem keře nevypadají nemocně? Než sme začali stavět pozvali sme si na pozemek chlapíka na určování geopatogenních zón a přibližně v těch místech nám jí našel. Je možný, že je to prostě místem a že tam budou s rostlinama problémy?

Marie

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 30.67 (?), 19.4.2008 9:43

Nebojte se, paní Marie, geopategenními zónami to určitě nebude, protože nic takového jednoduše neexistuje.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 247.195 (?), 28.6.2011 18:25

A na to jste přišel jak? Geopatogenní zóny mají opravdu vliv nejen na zvířata, ale i na rostliny. Některým se v těchto zónách nedaří a jiným naopak ano.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
morrison - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (228) - 30.67 (?), 28.6.2011 21:07
A mají tyto zóny větší nebo menší vliv než Jupiter se Saturnem v konjunkci? Nepomohlo by zalévání diamantovou vodou? :) Obyvkle se nedokazuje neexistence něčeho, ale bývá to naopak, čili vy dokažte, že geopatogenní zóny existují! Myslím, že by to bylo na Nobelovku...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
MArty - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (111), 28.8.2007 17:35
Odpuste mou nevědomost, ale jak se to vyrábí? je to "jen dlohodobý výluh" nebo něco speciálního? Díky
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 9.65 (?), 28.8.2007 18:02
Sem teprv zahradní začátečník, nejsem si jistá, jak se to má dělat správně, ale vypadá že je prospěšná. Mělo by to kvasit 14 dní. Nejsem si jistá jestli 1/3 nádoby kopřiv nebo 2/3 a zalít vodou. Já je stříhám na menší kusy zahradnickejma kleštěma. A výluh pak ředit 1:10. No a mělo by se to denně míchat :).
Mám to nastudovaný z knihy Zahrada v souladu s přírodou. Od nějaký němky. Maj to v krámech. Ještě sem nedávno koupila jen malou a5 knížečku nevím jak se přesně menuje o přirodním zahradničení asi za 160Kč a ta mi taky přide dobrá.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika