Smáčedla typu Silwet mají tu vlastnost, že postřiková kapalina nepění (pěna je nežádoucí) avšak kapky při dotyku s překážkou neodstřikují a ihned k povrchu přilnou s následným rozplynutím po povrchu formou jemného tenkého filmu. Tenký film má větší rovnoměrnou pokryvnost a také rychleji oschne. Nejsou tak ztráty odskokem kapek, snižuje se skanutí i spotřeba k dosažení pokryvnosti "do skanutí", film rychleji osychá a zejména se netvoří takové ty mapy z kroužků koncentrátu na okraji každé kulaté kapky. Kdo někdy vyvolával kinofilmy ví jak vypadá film ošetřený smáčedlem a bez ošetření (s mapami).
Pokud tedy není v návodu u přípravku uveden zákaz mísení (Sulka, oleoekol,..), je dobré Silwet používat automaticky fšude (tedy i u listové výživy). Si proto pro porovnání zkus postřik se smáčedlem (rovnoměrně šedivé) a bez smáčedla.
Ještě někoho možná napdlo, proč se smáčedlo nedává přímo do přípravku. Důvodů je několik. U formulací WP a WG by docházelo k spékání a vyšší citlivosti na vzdušnou vlhkost = balení by jste museli spotřebovat ihned po načnutí. U mnoha aplikací se provádí TM, bylo by zbytečné mít ve směsi dvojnásobné množství smáčedla. Množství smáčedla se odvozuje od množství aplikační kapaliny, ale v profi praxi se volí množství aplikační kapaliny podle aplikačního prostředku (postřikovač, rosič, zmlžovač, ....) a tedy v návodech u velkobalení máte dávky na hektar a nikoliv koncentrace.