Zvadly bramborik - moc chladno?

Ne, že bych s váma nesouhlasila  obaly na květináče jsou jen na parádu a na 100% zahubení kytek, ale sama je samozřejmě používám a tudíž kytky pravidelně obměňuju Jen k tomu zalévání. Moje máma měla doma kytek desítky, možná přes sto(už kvůli věku musela omezit) a i když se u hodně kytek nedoporučuje zalévání shora, trvala si na svém a prostě je tak zalévala. Opravdu jen málo kytek jí uhynulo, z důsledku zalévání snad ani jedna, spíš na červce a sviluše. Bramboříky měla vždycky v chladné hale(9st) a kvetly jí léta. Když začnou svěšovat listy, přestane zalévat a nechá na pár týdnů zatáhnout. Nebývá to každoročně, spíš za pár let, kytky si po párletém kvetení prostě řeknou samy. Možná u těchto kupovaných přirychlených bůhvíjak, bude dobré jim ten odpočinek rovnou dopřát.

Některé bramboříky jsou mrazuvzdorné. Sám mám pár botanických venku na záhonku v srážkovém stínu u verandy už cca 17 let. Vydrží totéž co čeměřice. Osobně ty šlechtěné po nákupu nezalévám a nechám je schválně vyschnout až na hranici vadnutí. Příjem vody totiž většinou není bržděn jejím nedostatkem (brambořík má hlízu a v ní určitou zásobu) ale právě naopak při poškození kořenů a přelití se poruší osmotická rovnováha apak rostlina začne vadnout. Další pseudovadnutí je tehdy, když se prostlina připravuje na mráz a tudíž se záměrně vody zbavuje, aby buněčné šťávy obsahovaly vyšší koncentraci cukrů a stal se znich "fridex". Necháme-li tedy rostlinu, aby se mohla zbavit přebytečné vody a až poté doplnila vodu podle podmínek nového stanoviště, budeme mít větší naději na úspěch.

SfK

Aha, takže ono se to dá vysvětlit i takhle - vědecky Díky

Ty botanické si ale cyklus růstu regulují samy. A pokojové určitě nevadnou proto, že by se připravovaly na mráz. Spíš jsou přelité, ono něco jiného je zalít (a po hodině vodu v podmisce vylít), než nechat kytku utopit. Nebo zalévané vrchem - to nemají rády s ohledem na vodnaté řapíky listů.  Lída

Ony se ty botanické od šlechtěných příliš neliší v nárocích na vzdušnost substrátu. Vždyť na původních stanovištích je podloží písčité či spíše suťové kryté jen mělkou vrstvou drnovky a hrabanky. Svým způsobem je to prostředí spíše suché, ale díky nadmořské výšce zpravidla s vlhkým vzduchem (mlhy, rosa).

SfK.

Před pár lety jsme jedno takové místo náhodou objevili na výletě v okolí Brna. Bylo to ve skalách nad přehradou a ano, bylo to skoro suťoviště, s trochou listovky. Mám je v zahradě také(ne odtud!) vysadili mi je zahradníci, ale právě jsem netušila, že rostou ve volné přírodě i přímo u nás a nedaleko

Po roce posílám info, jak to s těmi mými bramboříky dopadlo a úvahu, kde byla asi příčina.

Po tom, co mi zahynuly první bramboříky jsem koupila ještě jeden z jiného obchodu. Ten to na jiném (světlejším) místě doklepal až do jara, spokojeně strávil léto na záhoně, o dost se mu zvětšila hlíza a s mrazy byl přesunut opět na tu chodbu, kde začal drobně kvést a vypadá ok.

Myslím, že problém byl v intenzivním předpěstování toho bramboříku z obchodu. Po přesunu domácí podmínky spojené se změnou stanoviště, hnojení atd. prostě nedal a uhynul. Je to možné? Něco podobného se mi stává s orchidejemi, které mi první rok až dva většinou nekvetou, ale potom chytnou druhý dech a jsou ještě lepší než z obchodu :)