Zpusob hniti nadrcene vs nenadrcene travy

Nevím, jestli to s tou sofistikovanou výrobou kompostu nepřeháníte. Dlouhá léta odhazuji na kompost zbytky, kterých je právě potřeba se zbavit. Neřeším poměry C: N, ani vlkost. Neumím si představit, že když bude hodně trávy, tak půjdu někam nařezat dřevo a nakopat zeminu, abych měl co podrtit a smíchat. Nic nesuším, neobracím, jenom po roce kompost přehodím. Pokaždé je výsledkem sypká humózní zemina sem tam s hrudkami a zbytky neúplně rozložených kousků dřívek, lístků. 
   Co se týče drtičů, bylo to zde mnohokrát diskutováno. Měl jsem 3 různé typy. Nožový za 2400 drtí nejjemněji, ale práce s ním je obtížná a hlučná. Válcové jsou tiché, praktické, ale štěpka je hrubší, což podle mě zas až tak moc nevadí. 

Taky bych to nejraději nepřeháněl. Mám 3 plastové kompostéry a 800 m2 travní plochy. Do kompostu jsem přidával kromě trávy plevel, kopřivy, což by se mělo teplem spálit. Avšak ono to bude nedokonalé, protože teplo je jen uprostřed hromady a na obvodu je teplota shodná s venkovní. Tam semena přežijí. Výsledkem byla černá mazlavá hmota. Tu jsem na podzim rozhodil pod maliny a nyní s úspěchem sklízím kopřivy na čaj a další plevel na kompostování. Naštěstí malinám to nevadí. Navíc ve vrstvách zkompostované trávy jsou bílá místa. Snad nějaké houby nebo plíseň. Mám obavu, zda to rostlinám víc neublíží, než prospěje. Jeden kolega mi radil, že k trávě přidává nadrcené větve a nemá s plísní problémy. Předpokládám, že pomalu rozložitelná drť brání rychlému slehnutí trávy a umožňuje přístup kyslíku, potřebného k činnosti aerobních baktérií. Zkoušel jsem dát trávu do uzavřené nádoby. Teplota nešla na 23°C a začalo to kysat stejně jak zelí. Radek

Jistěže, kompost není sterilizátor, Větu, že teplota v kompostu zničí choroboplodné zárodky a semena plevelů je pravdivá, ale nelze ji brát doslova.
  S provzdušněním trávy štěpkou máta naprostou pravdu.