špatný kompost - proč?

Zem sa do kompostu dostane hlavne s korenmi s vytrhanou burinou a travou (ak ju tam pridavate). Burina casto zotlie, ze z nej skoro nic nezostane a mate kompost samu zem, ktoru ste do kompostoviska nosili.  Vtedy obcasnu lopatu zeme je lepsie vynechat.

Podle mne sázet rostliny přímo do kompostu je blbost, protože kompost se přidává jako hnojivo do půdy a na odlehčení půdy a i když je dobře rozložený tak nemá v sobě plno živin, které jsou obsaženy v půdě a nebo má některých nadbytek a tak se může stát, že se rostliny přehnojí.Jarka

Taky jsem navršila asi 15 cm jednoletého kompostu (měla jsem ho přebytek) na záhon a do něj nasadila rajčata. Vůbec se mi tam letos nevyvedla, záhon byl pořád suchý, nerostl na něm ani plevel. Myslím, že sázet přímo do kompostu je opravdu nemoudré (i když na hromadě nehotového kompostu rostou cukíny jako divé)  Hela

Mám podobnou zkušenost. Navršil jsme 10 cm 2 letého kompostu (posekaná tráva prohazovaná hlínou) a zasel na jaře mrkev. Skoro nic nevzklíčilo (opakováno 2 krát) a když vzklíčilo a dorostlo tak je to takové hrbolaté :-) nic moc.

Noc dusíku z trávy nebo moc suchá zemina? Loni mi mrkev normálně šla.

Martin

Těžko říci. Myslím ale, že kompost z trávy mnoho dusíku nemá. Kde by se tam tam vzal, že. Naopak, na rozklad celulózy (polysacharid a té je v trávě nejvíc) jej půdní bakterie spotřebují. Zejména, pokud jde o trávu ze sekačky, tedy nekvetoucí.

Zaujimave, literatura na kompost uvadza, ze prave trava je zlozka ktora obsahuje vela dusika. Spravne zolozenie kompostu je vraj o vyvazenosti jednotlivych zloziek. Ak treba viac dusika, potom sa hovori prave o trave. Viac bohate na celulozu su rozdrvene konare, drevo, kora. Poznate nieco, co je bohatsie na dusik ako trava a dava sa do kompostu?

Odkial je dusik? Pravdepodobne z hnojiv, ktorymi travu hnojime. Rast je pomerne rychly, kosenim sa brani aby kvitla, takze taha hlavne dusik, menej potrebuje P, K. Trava sa hnoji pomerne casto, aby mala svoju kvalitu. Je pravda, ze vyzrety kompost moze mat podobne vela dusika ako kompletne vyzrete hnojivo.

Dusik odchadza cinnostou bakterii. Vela dusika ma asi kompost, ktory nie je dobre alebo uplne vyzrety. Velmi vela moze byt, ak mu "pomahame" mocovinou alebo inym starterom.

Trava netvori vzdusny substrat pre kompost. To moze podporit "zle" bakterie a plesne, co sa moze odrazit pri pouziti kompostu.

Nejvíc dusíku mají luštěniny a jetel.

Samozřejmě, že nejvíc přirozeného dusíku - metabolitů dusíkatých látek - je ve statkových hnojivech - výkaly, mrva, hnůj, močůvka, rybí a rohová moučka. Dusík je nedílnou součástí aminokyselin, tedy bílkovin, které jsou jistě i v trávě - jako stavební i třeba jako biokatalyztátory. Na jednotku hmotnosti jich v trávě ale tolik není. O několik řádů víc bílkovin mají květy, vajíčka, semena, oplodí, pyl. Živočišné zbytky a výkaly jsou ještě mnohem bohatší. Kvůli nízkým hladinám dusíku v zelené hmotě musejí býložravci konzumovat tolik potravy,  kvůli nedostatku dusíku v rostlinách sají mšice tolik mízy a nadbytek vylučují jako medovici.
   Osobně si myslím, že prakticky všechno, co se dává do kompostu,  má víc dusíku než samotná tráva  (jistě, kromě dřeva a kůry). Chemické složení trávy, sena, slámy a dřeva se zas až tak diametrálně neliší..

V dokumente, ktory mam z netu od autora p. Monoka, sa pise, ze pre kompost je dolezity spravny pomer C: N. Mal by byt 30:1. To sa dosiahne tym, ze mlade rastliny, bohate na N, sa maju miesat so starsimi, drevitymi rastlinami, pilinami, dokonca papierom, atd..., ved to pozname. Pomer pre travu udava 12:1, zeleninovy odpad, bioodpad, dokonca i niektore hnojiva napr. konsky... maju relativne viac uhlika ako trava.  

Je pravda, ze v trave je dusik v inej, viazanej forme a preto dusik nie je pristupny pre okamzite hnojenie. Iba casom sa ucinkom bakterii premeni na jednoduhsie latky. Travu pretromfne hydinovy trus a uplne jasne mocovka. Kto neveri nech si zmiesa travu s vodou a necha nakvasit. Trava bude smrdiet viac ako ktorykolvek hnoj. Amoniak a dalsie dusikate latky bude citit siroko daleko. Nechajme skvasit kvety bazy a plody napr. jablka. ... z nich dusikatych latok moc nedostaneme. A este sa to bude dat pit! To by mohol byt taky nazorny priklad, ze skutocne trava je bohata na dusik viac ako kvety ci plody. Tie su zrejme bohatsie na fosfor ci draslik, To uz ja neviem. Dalsi argument je, ze kedy potrebuje rastlina hnojit dusikom? Ked rastie do zelenych... Nie ked plodi a kvitne. Vtedy dusik vo velkom mnozstve skor zastavi kvitnutie a tvorbu plodu.

Inac dokument co citujem sa vola: ČO VPLÝVA NA KOMPOST V ZÁHRADE? mozno je na nete. Ak nie, poslem mailom.

Přehled a charakteristika biodegradabilních odpadů
• dřevní odpad – větve z údržby dřevin, údržba parků
o vlhkost 50%, látky 96% sušiny, dusík N O,2% sušiny, obj. hmotnost 250-350kg/m3, dostupnost celoročně
• Dřevní odpad – větve z údržby ovocných výsadeb
o dostupnost: v období řezu
• Réví po řezu vinic
o vlhkost 30-40%, N 0,2% sušiny, celoročně, 150-200kg/m3
• Dřevní štěpka
o velikost částic ovlivněno vlhkostí, typem dřeva, atd. Stacionární nebo mobilní štěpkovače
• Piliny
o vlhkost 40-70%, N 0,3%, objemová hmotnost 200-300 kg/m3, celoročně
• Listí
o vlhkost 15-40%, org. látky asi 90%, N 0,9-1,5% sušiny, obj. hmotnost 200-300 kg/m3, sezónní dostupnost, některé inhibiční látky
• Matolina (výlisky ze zpracování hroznů)
o 35-50% vlhkost, N 0,5-1,4%, obj. hmotnost 350-400kg/m3, inhibiční látky, jadérka-olej, rychle plesniví
• Odpad z ovoce a zeleniny
o z velkoobchodů, zpracovatelské podniky, rychlý rozklad, N1,5-2,5%, 300-500kg/m3, celoroční dostupnost, C: N 25:1
• Otruby, plevy, pluchy
o vlhkost 8-15%, org. látky 65-85%, N 0,8-1,3%, objemová hmotnost 150-200kg/m3
• Obilná sláma
o vlhkost 13-20%, N 0,4-0,6%, obj. hm. 200-300 kg/m3, dobře se skladuje,
• Tráva z extenzivních ploch (stařina)
o vlhkost 10-30%, N0,6-1%, obj. hmotnost 100-200kg/m3, sezónní i celoroční
• Travní hmota v čerstvém stavu
o vlhkost 50-70%, N 0,2-0,9%,sezónní dostupnost, 200-450 kg/m3, enormě sléhavý materiál
• Lihovarské výpalky, pecky
o vlhkost 90%, N 2,9-3,3, vysoký podíl C: N, sezónní dostupnost, obj. hm. 260-450 kg/m3
• Kal z výroby vína a destilátů
o 60-90% vody, N 0,5-2%, obj. hmotnost 700-900, sezónní dostupnost
• Rybniční bahno, zemina
o 25-80% vody, N 0,3-0,6%, obj. hm. 1800-2000 kg/m3, celoroční dostupnost
• Chlévská mrva (slamnatý hnůj)
o voda 65-75%, N 1,8-3%, obj. hm. 800-900kg/m3, celoročně,
• Močůvka
o 0-3% sušiny, N0,1-0,9%, 2-4:1, obj. hmotnost 800-900kg/m3
• Kejda
o částečně zkvašená směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a zbytků krmiv s podílem technologické vody
o vlhkost až 99%, N 3,5-8,1%, C: N 4-10:1, dostupnost celoročně

Tolik úryvek ze studijních materiálů předmětu Technika pro zpracování zahradnických odpadů na MZLU Brno