Poznej půdu

Chtěl bych si tuto sezónu něco pěkného zasázet, ale mám k dispozici pouze půdu na obrázku. Poradili byste mi rostlinky (ideálně zeleninu) kterým taková půda nevadí, či jim dokonce prospívá? Zkusil jsem tam píchnout hrášek a ten docela leze. Měřeno půdním měřičem to ukazuje alkalickou půdu (8 z 9 dílků) - druhá otázka tedy zní, jak tuto půdu vylepšit, ideálně způsobem "co zahrádka dá"(vozit tuny rašeliny se mi nechce)? Díky.

struktura je přijatelná. Pokud seženete hnůj, slepičáky a posekanou trávu od sousedů, tak z toho vyrobený kompost upraví určitě pH na nějakých 6,7-7,3,

Jinak hrách a ostatní luštěniny můžete sázet (sít) jak pro sklizeň, tak na zelené hnojení. Taky letos vše co se pěstuje v tvz "druhé trati".

No, já už tuto půdu v obdobném stavu měl minulý rok, na podzim jsem tam dal trávu z celého trávníku a po zimě mám zase "toto" - mezi plodiny druhé tratě patří cibule a ta mi tam například vůbec nešla - ani nevzešla. Bohužel když naprší, stane se z této půdy nehostinná homogenní měsíční krajina - vyrýpával jsem chudinku ředkvičku a ohnul jsem přesazovací kolík (sice z OBI, ale přeci ze železa) :-(K "rytí" záhonu používám krumpáč...

Tu trávu tam musíte dávat opakovaně a z větší plochy než je ta obdělávaná, proto říkám, že je dobré brát trávu klidně i od sousedů. Jen tu s plevelem radši prohnat přes zařízení zvané kompost. V počátku bych nedával kořenovou zeleninu. A cibuli jste měl pro první rok radši dát ze sazečky, pór pědpěstovat a sázet do rýh vyplněných kupovaným substrátem (8-10 litrů na metr řádku).

A pořídit si vhodný rotavátor s kopinatými noži.

Asi to tak provedu(kupovaný substrát), jinak mi tam prostě nic nevyroste, ale je to takový "švindl", no :-) Tu trávu opakovaně myslíte dávat například po každém sekání trávníku i teď v sezóně? Chtěl bych zase alespoň ty ředkvičky, takže když mi třeba vzejdou, nebude jim dodatečně na povrch vhazovaný trávník vadit(škůdci, choroby)?

opakovaně se přihazuje během vegetace například do brambor (viz jiná vlákna).

U jiných širikořádkových je to také možné, ale nejlepší je to dávat tam, kde máte právě po sklizni a před posklizňovou přípravou půdy.

To co je seté plošně (ředkvičky) nebo oblíbené slimáky není dobré mulčovat průběžně jak travní hmota vzniká a tady pak nastupuje akumulace zvaná KOMPOST.

Dobrý den,

nevíte jaké PH má kompost z trávy?

                                             Děkuji

Většina kompostů má pH mírně kyselé tak kolem 6. Mladší jsou kyselejší, staré pak postupně neutralizuje vydýchání dusíku. Neutrální je při přídavku popela v poměru 1 litr popela na 70 litrové kolečko kompostu. Popel může být jak ze dřeva, tak i ze spáleného sena. Neutralizovat můžete i jinak, například starou vápennou omítkou, mletým vápencem či dolomitem,

Bramborám mírně kyselé nevadí. V každém případě bych jednu a třeba i dvě sezony oželel. Během pěstební sezony bych dvakrát otočil něco na zeleno, abych do půdy dodal co nejvíce zelené organické hmoty, v době sucha, takového, jaké je letos, dostatečně zavlažovat. Na zlehčení bych přidal až 70kg/m čtvereční elektrárenského popílku, v případě obav z kontaminace těžkými kovy provést na ně rozbor. Které stavební kolečko má 70l?

no, já bych tam elektrárenský popílek necpal. Ani čerstvý ani vyhašený a zvětralý. Čerstvý elektrárenský popílek má vlastnosti méně pevného cementu anebo silněji pojícího vápenného hydrátu. A 70 l/m2 je vrstva tlustá 7 cm! Pokud to smícháte s ornicí nebo čímkoliv co na povrchu záhonku máte v tloušťce cca 25 cm, dostanete po prvním vydatném dešti (nebo důkladné zálivce) cosi podobné strukturou i pevností jádrové cementovápenné omítce. Takže ten "betonový" dvoreček pak stačí natřít na zeleno a...