Jaké vápno do kompostu?



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?)
27.4.2008 9:25

K vápnostřezným rostlinám (borůvky, azalky, pěnišníky) není dobré přidávat kompost raději vůbec. Ani nevápněný. Raději hrabanku nebo rašelinu.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7   
            
host - 180.133 (?), 24.2.2008 17:14

Taky by nebylo od věci nalámat si nějaké krápníky v Koněpruských jeskyních. Na kompost jsou nejvhodnější brčka, které udržují kapilaritu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 237.151 (?), 28.3.2008 20:36

Když vápno do kompostu, tak jedině dusíkaté, likviduje semena a zruší růst různých oddenků a když se trocha nasype na odpadní posekanou trávu, tráva zmenčí objem a nesmrdí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
ilča - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 238.108 (?), 27.4.2008 11:10

Hezky si tu kompostujete pomocí vápna, já bych chtěla vědět, co udělá v kompostu beton, nebo spíš ten výplach z míchačky po betonování. Naši omezení zedníci mi to chrstli na kompost. Ani manžel nevěřil. Něco už jsem odstranila. je to vpodstatě písek a cement. A cement je vápenec? Jsou v tom další chemické látky?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Daniela. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1262) - 204.208 (?), 27.4.2008 11:26

Ilčo, myslím si, že se zase nic tak strašného nestalo.  Cement, pokud vím, se vyrábí přepalováním vápence vysokou teplotou, čímž ten vápenec ztrácí svůj chemický význam pro rostliny.  Zda byly v betonu nějaké další chemikálie, tak tam určitě nebyly v takové koncentraci, která by rostlinám tolik vadila. A písek je jen přínosem pro kompost.  Zdravím - Daniela.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 76.122 (?), 27.4.2008 0:45

Na vápno pozor, některý rostliny ho nesnáší. Klidně si tam nasypte co chcete, ale potom se nedivte že vám kdeco usychá, nebo aspoň žloutnou listy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?), 27.4.2008 9:25

K vápnostřezným rostlinám (borůvky, azalky, pěnišníky) není dobré přidávat kompost raději vůbec. Ani nevápněný. Raději hrabanku nebo rašelinu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 80.73 (?), 19.4.2009 12:28

Řešse tady co do kompostu patří a co nepatří. Já kompostoji vše s vyjímkou kořenů brukvovitých. Ty na plechu suším, suché spálím  (včetně hlíny)a s popelem teprve přidám do kompostu, Jde tam opravdu vše, počínaje listím a konče vytrvalýmy plevely. Některé zdroje totiž uvádějí, a staří zahradníci to potvrzují, že pokud se tyto plevele dostanou pod vrstvu 40 cm zeminy, ztratí podmínky pro růst. Více či méně to funguje, o čemž jsem se na vlastní zahradě přesvědčil. Hnuj do kompostu nepřidávám žádný.  Mám ho dostatek od králíků a od koz, ale skladuji ho odděleně. Kompost prolévám tekutou složkou králičích výkalů, které vytékají z králíkárny zadem a splu s vodou z její třechy je jímám do jímky o obsahu cca 1m3.  Vápno na pozemky aplikuji zásadně v zimním období, ze stavebnin a na sníh.Netvrdím, že to je vše správné, ale dělám to tak. Na zahradě naopak dvacet let nepoužívám žádné prostředky chemické ochrany rostlin, a stromy proti ničemu nebyly stříkény minimálně čtyřicet let. Vše řeší kopřivový výluh, zkvašené slepičáky a podobné prostředky.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Zahrádkářský kacíř - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (391) - 235.249 (?), 19.4.2009 13:19

vše s vyjímkou kořenů brukvovitých. Ty na plechu suším, suché spálím  (včetně hlíny)a s popelem teprve přidám do kompostu,

Proč?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 80.73 (?), 19.4.2009 16:45

Kořeny brukvovitých(košťálovin) jsou napadány houbovým onemocněním, které se projevuje boulovitostí. Spóry houby jsou schopny přežívat v půdě velmi dlouhou dobu... viz jiná vlákna. Spálením se ničí. Proto kořeny nevyklepávám, ale po usušením i s hlínou pálím , aby se s kompostem neroztahala nemoc po celém velkém pozemku. Záhony po košťálovinách dostatečně povápním, což sice funguje jako dezinfekce, ale není to zaručená dedeziifekce..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 80.73 (?), 19.4.2009 16:51

Ne že bych měl zahradu zamořenou boulovitostí, ale se sadbou si může člověk přinést cokoli a ne všechny sazenice si předpěstovávám ve skleníku sám. A JISTOTA JE JISTOTA!

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika