Co patří a co ne do kompostu



   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8,  9,  10   
      
host - 4.7 (?) 
14.2.2012 12:49

Mozno su plne postrekov. Skor ci neskor ich kompost "dostane"

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
      
vjk - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (539) - 215.11 (?), 14.2.2012 17:56

Slupky od citrusů už do kompostu nedávám. Poměrně dlouho se rozkládaly, ve větším množství plesnivěly a nikde jsem nenašel hodnověrné údaje o rozkládání či odbourávání thiabendazolu v kompostu.  Navíc mám (neověřený) dojem, že při použití kompostu s větším podílem slupek citrusů hůře vzcházela některá semena. VJK

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 203.80 (?), 29.7.2012 13:26

Zajímalo by mě, zda můžu dávat do konpostu výhonky z jedovatých rostlin jako např. ze škumpy? Nedostanou se jedovaté látky při rozkladu do půdy?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 152.34 (?), 30.7.2012 16:11

Úplně klidne je tam dejte. Rozloží se.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 128.22 (?), 25.9.2012 19:25

A co matoliny, třapiny s pecičkami, prostě zbytky po lisování vína?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 65.199 (?), 25.9.2012 19:53

Kvasinky, bakterie a žířalky si jen smlsnou. Stejně jako na výliscích z jablek. Do roka není po třapinách ani památka. Jen se snažím to ihned zakrýt dalším materiálem kvůli muškám.  j.c.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Kačer - (32) - 64.210 (?), 21.2.2013 15:08

Je velký problém, když se mi teď přes zimu vytvořila v kompostu vrstva asi 30 cm jen odřezku zeleniny a slupek z brambor, občas plato od vajec, ubrousek či sáček čaje? Neměl jsem to čím překrýt, myslím hlínu... jak tady čtu, tak můžu tedy dávat popel z krbu, ale v jakém množství? Mám týdně tak 10 litrový kyblík popela. 

kompost mám ručně dělaný z tenčích trámků, takže je mezi každou řadou trámků mezera asi 3 až 4 cm. Až sleze sníh tak vedle něj postavím ještě jeden a asi bude nejvhodnější, když tam tu zeleninu přehážu a prosypu to tím zralejším zespodu, že? Břeťa

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 4.7 (?), 21.2.2013 15:43

Poznam tento problem. Niekedy je dobre mat v komposte dieru a hadzat odpad do tejto diery. Niektori maju uzku polmetrovu dieru, alebo rovno dve v zahrade priamo v zahone... prikrytu nejakou doskou a hadzu odpad cez zimu tam a zakryju. Alebo mat nejaky material, napr. posekane jemne konare, vyzretejsi kompost, mulc ci zeminu v pytloch niekde v garazi kde nemrzne a prehodit obcas kompost tymto materialom. Alebo mat kompost zakryty (ja mam na to take plechy) a tvarit sa, ze je vsetko ok.

Inak tym, ze odpad premrzne, sa na jar rychlejsie aj rozlozi. 

Popol davam, ale nie vela, skor ho davam k stromkom, alebo na zamrznutu podu. Tam sa lespie nariedi, v kompostovisku by ho bolo prilis vela. Nieco odlozim v plastovom vreci na leto a potom s nim jemne zlepsujem kondiciu pody. Alebo rozhodim neskoro na jesen a zarylujem do pody.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 21.2.2013 17:58

To jsem tedy nikdy neřešil.Je jasné, že na jaře hážu na kompost nejvíc štěpku, v létě trávu, na podzim výlisky a v zimě popel.Nakonec se beztak všechno překope a promísí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 152.34 (?), 21.2.2013 19:17

Kombinace odřezků zeleniny a slupek brambor s ubrousky a platy od vajec se mi zdá jako velmi vyvážená kombinace. Nevím, jaký pijete čaj, ale mně se sáčky od čaje nerozkládají a při přehazování zůstávají na sítu. Ale i kdyby se dostaly do půdy, nikterak vadit nebudou.

Popel je značně zásaditý a může v kompostu po zvlhnutí vytvořit takový koláč, který se podobá jílu a špatně se v kompostu distribuuje. Je lepší ho ještě za sucha smíchat s něčím, co je kyselé a po zvlhnutí zůstane kypré - třeba s pilinami, rašelinou nebo uleželou jehličnatou hrabankou. Směsku je pak stejně lepší rozprostřít do plochy, aby vznikla tenká vrstva.

S přehazováním kompostu se to má tak, že kdo má dost prostoru a času, může kompost nechat tak, jak je a za tři roky je kompost kromě úplně povrchové vrstvy zralý. Kdo chce zralý kompost dříve, musí ho přehodit, aby se do jádra, které zraje, dostal i materiál z povrchu a rohů, kde zrání probíhá pomalu nebo vůbec ne. Je pohodlné mít kompostéry tři - na jeden se právě hází čerstvý odpad, v druhém již kompost zraje a ve třetím je kompost zralý k použití. Druhý kompostér se tak bude určitě hodit.

Prosypáním čerstvé vrstvy už zralým kompostem dojde k zaočkování čerstvého materiálu vhodnými mikroorganismy a zrání je o něco rychlejší. Zdraví Zuzana

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8,  9,  10   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika