Ano, je pravda, že je tam mnoho dalších reakcí a mnoho nejmenovaných biokatalyzátorů (zejména enzymy bakterií), které ty reakce usnadňují. Jinak by to za daných teplot a tlaků nefungovalo. Důležité je třeba štěpení hemicelulóz na menší kousky nebo ligninu na huminové látky apod.
Zajímavé je, že dnes už umíme využívat i některé obdobné reakce v obou směrech uměle. Např. syntézu lihu nebo e-dieslu ze vzdušného CO2, vody a elektřiny. Nebo rozpouštění ligninu kyselinou siřičitou...
Mokrá tráva je známé specifikum. Obsahuje více dusíkatých látek, které zvyšují pH a mnoho vody, která ředí vznikající kyseliny. Tím je umožněno široké spektrum nežádoucích reakcí a množení nežádoucích mikroorganismů. Chceme-li mít proces bokashi pod kontrolou, měli bychom zamezit přístupu vzduchu a dodržovat alespoň odhadem správnou (nízkou) vlhkost a správný poměr C: N. Já jsem právě použil suchý plevel a zavadlé listí.
Letošní rok vstoupí do dějin kompostování. Začátkem května nabude v jednom státě USA účinnosti legislativa umožňující i komerční kompostování lidských ostatků. Prý je to úspěšně odzkoušeno na dobrovolnících (viz. Human body composting). Hromada štěpky, vojtěška, seno, bakterie, regulace teploty a přívodu vzduchu... a 8x nižší uhlíková stopa oproti kremaci. Tak na tohle jsme ještě nedozráli. Aspoň tedy duševně. Fyzicky už někteří z nás dozráváme.
