Po předcházející plodné výměně odborných názorů přejděme alespoň na zjednodušený popis vlastních reakcí v biomase:

1. Aerobní perioda (opak fotosyntézy)
CUKR + KYSLÍK → OXID UHLIČITÝ + VODA + ENERGIE/TEPLO
Tato počáteční reakce vysvětluje vznik mokré kaše po anaerobní fermentaci téměř suchého listí. Probíhá i v živých buňkách nasekané biomasy a také ve / v okolí všudypřítomných aerobních bakterií. Po spotřebování veškerého volného kyslíku aerobní bakterie hynou nebo se přestanou množit a pracovat.

2. Anaerobní perioda (snižování pH, anaerobní fermentace)
CUKR → KYSELINA MLÉČNÁ + ENERGIE/TEPLO
Vznikající kyselina mléčná částečně štěpí bílkoviny na peptidy příp. i aminokyseliny a polysacharidy štěpí na jednodušší cukry. Působí i na další látky obsažené v biomase (např. lignin, skořápky od vajec, drobné kosti).

3. Ukončení fermentace
Tvorbou kyseliny mléčné se sníží pH biomasy na hodnotu 4,0-4,5, kdy už ani bakterie mléčného kvašení nepracují. Potlačí se tím zároveň hnilobné procesy a také např. tvorba slabší, ale silně páchnoucí, kyseliny máselné. Pokud je v biomase nadměrné množství vody, nevytvoří se včas taková koncentrace kyseliny mléčné, aby se zastavila anaerobní tvorba nežádoucích látek (viz kvašení plevelů a slepičáků ve vodě). Kyselost vytvořená bakteriemi neokyseluje půdu významně ani dlouhodobě. Kyselina mléčná se v půdě dále rozpadá nebo neutralizuje. Tyto reakce fungují i bez přídavku biouhlu i bez přídavku koncentrátu bakterií (což jsou pravděpodobně běžná probiotika) a pomaleji i při nižších teplotách. Tyto přídavky však proces urychlí a vytvoří ještě lepší produkt. Postupné přidávání odpadu do systému není vhodné; umožňuje přístup kyslíku a tím narušení optimálního procesu.