Jak vznikaly černozemě, se můžeme jen dohadovat a vše co se okolo nich povídá jsou spekulace, protože tu tehdy nikdo nebyl, tak to také nikdo nemohl zdokumentovat. Určitě ty požáry něco přinesly, ale nemalý, možná největší vliv, měly také každoroční záplavy, kde se voda rozlila do stakilometrových šířek a to nejlepší co unášela mohlo v té stojaté, nebo velmi pomalu tekoucí vodě pomalu sedimentovat. Můžete oponovat, že to nelze. Ale jde, protože v těch rovinách si řeky dělaly co chtěly, to je neustále měnily koryto. Příklad máte v Severní Americe. Po válce severu proti jihu na řece Missisipi, ztrozkotalo několik lodí, vlivem přetížení. Přibližně se vědělo, kde k této události došlo a protože se vědělo, co lodě, mimo lidí vezly, tak hledači pokladů vyvíjeli značnou činnost, aby to bylo nalezeno. Bohužel v popsaném místě a jeho blízkém okolí, nebylo nalezeno nic. Jen náhodou, byl poklad objeven na desítky kilometrů, přibližně kolmo na tok řeky, od udaného místa. Tomu co černozem ve velkém množství obsahuje se říká trvalý humus (výraz je převzat z literatury). Je to ta nejcennější složka. Jejíž úbytek se začne projevovat cca po padesáti letech intenzivní zemědělské výroby, bez přísunu humusotvorných látek a kde se hnojilo jen minerálními hnojivy. Vzorem je zase Severní Amerika. Proto bude výroba čenozemě i pomocí bokashi kompostu, velmi energeticky náročná a nikdy nekončící záležitost.