Zde je zpráva z jednoho pokusu na českém poli.

Já zkoušel u sebe aplikovat uhel vlastí výroby v těchto dvou místech:

1. Na vegetační/zelené střeše - míchal jsem si substrát v poměru 6 dílů hlíny, 1 díl dřevnatého kompostu, 1 díl podrcených cihel, 1 díl biouhlu. Problém zelených střech je právě v postupném odplavování živin a minerálů (i skrze geotextilii) a postupné okyselení substrátu a potřeby přihnojovat. Uhel jsem dával právě z důvodu jeho sorpčních vlastností (vázání živin které by se jinak odplavily), jako zásobárnu vody díky jeho nasákavosti i jako vylehčující prvek (spolu s cihlou řeší drenáž). Mám na střeše asi 30 druhů rostlin (levandule, tymián, mateřídkouška, yzop, máty, oregáno, hojník, rmen, agastache, huseníky atd.) druhým rokem a zatím jsem spokojený. Rostlinám se daří v extrémních podmínkách parného léta (zaléval jsem jen 1x v době dlouhého sucha), zároveň je půda dobře propustná pro vodu, přebytečná odtéká pryč, přes zimu se mi nestalo, že by nějaká rostlina uhnila (a to tam jsou středomořské, které nesnáší přemokření). Uvidím jak to dopadne s potřebou přihnojovat. 
2. Na záhonu, který jsem od hloubky půl metru prosypával směsí kompostu, uhlu a původní překatrované zeminy (jinak je zde spousta kamení). Rostliny rostly o dost lépe než na neupravených záhoncích (ikdyž o to se zřejmě už zapříčinilo samotné odstranění kamenů a přidání kompostu). Zemina je i po dvou letech bez rytí kyprá. Budu dále testovat a spoléhám na schopnost uhlu výrazně omezit odplavování živin.