Ornice je cenná tím, že kromě anorganických složek (jílovitých, hlinitých, písčitých...) obsahuje také humus (zbytky odumřelých kořínků, vláken hub, trusu žížal, biomasy bakterií). Právě tento humus je při pomalém rozkladu zdrojem minerálních živin pro rostliny, a tím i příčinou "úrodnosti" ornice. Neméně kladný význam mají organické zbytky i v tom, že po jejich rozkladu vzniknou v půdě miniaturní dutinky, které půdu provzdušňují a usnadňují vsakování vody po dešti.

Pobytem 15 let v prostředí téměř bez přístupu vzduchu se humus zřejmě přeměnil anaerobními (bezkyslíkatými) procesy a půda určitě už nemá stejnou kvalitu jako dřív. Odhadl bych, že orgnické hmoty v ní bude naprosté minimum, od obyčejné "jalové" hlíny se může lišit nanejvýš tím, že v ní bude krapet více minerálních solí coby důsledek předcházejících 15 let rozkladu (i když část z nich byla už zřejmě spláchnuta do podzemních vod).

Vaši hlínu je tedy možné použít do záhonu spíše jako "anorganický nosič", který by se měl promíchat s kompostem. Od hlíny samotné bych už žádné pěstební zázraky neočekával.

Potřebujete-li tedy nutně "objemnou hliněnou hmotu" a máte-li k dispozici kompost k promíchání, použijte vytěženou "ornici". Jde-li vám pouze o "vylepšení" budoucích záhonů, navezením staré "ornice" prakticky nic nezískáte.