Pampelišky, jetel, houby

Většina lidí to ví, ale když na to přijde řeč, tak ho automaticky označí za hada jen tak mezi řečí. Má mít nožky, slepejš jeden, pak by se nikdo nesplet .

Je to přesně tak Já když uviděla tu vaší fotku a jak je stočený kolem vaší ruky tak jsem zareagovala had!!! A veškeré učivo ze základky je fuč.Simonko, kdyby jste mohla vidět jakou mám ještě teď husí kůži!!!

Ahojky Micuko,  já jsem se kdysi také strašně bála hadů. Až do té doby, než mi kamarádka, která je chová doma, nechala jednoho pochovat.  Byla jsem hrůzou bez sebe - husí kůži, jak píšete.  Pak jsem zjistila, že je to strašně plachý tvoreček a kůži má jemnou jako samet - žádný slizký, jak se někdy říká. Od té doby se hadů a slepýšů nebojím.  Zdravím - Daniela.

Milá Danielo, tak doporučujete léčbu šokem? Nevím, nevím, asi by u toho musel být zkušený lékař s adrenalinovou injekcí, kdyby náhodou.Ale jo, máte pravdu, ve své podstatě mně láká to zkusit, už dlouho!!Jen ve svém okolí neznám nikoho, kdo hady chová a pod jehož odborným dohledem bych to zkusila.

Přiznám se, že jako dítě jsem se hadů taky bála. Měla jsem to štěstí, že jsem jednou byla na táboře, organizovaném ve stylu Jaroslava Foglara. Náš vedoucí jednou chytil hada a přesvědčil nás, abychom si ho vzali do ruky. Byla nás parta děcek a nikdo se nechtěl nechat zahanbit před ostatními.

A touto elegantní metodou nás vedoucí zbavil hadí fóbie .

Jen tak mimochodem, víte že až donedávna byl jetel samozřejmou součástí i anglických trávníků? Dodává totiž dusík do půdy takže ušetříte za hnojení.

To je zajímavé a ani jsem to nevěděla.  A přitom jetel je tak pěkný!  Tak proč ho tam nemáme?  Zdravím - Daniela.

Anglický trávník teda nemám, ale jetel ano.Je pravda, že je příjemné projít se po něm bosky, supr koberec. Ale jen do doby než začne kvést.Nemám ho zas tolik a tak na to stačí srp.

Simono, jste dobrá. Sice se slepýšů nelekám, máme min. párek na zahradě, ale aqni je nedokážu "pochovat", prestože vím, že ani slepýši ani hadi nejsou slizcí-švagr choval hroznýše, tak jsem ho jednou do ruky vzala, víc ne-. Mám je ráda, zdržují se v maliní, pod borůvkami, někdy v kytkách, často na ně narazím, ale nejde mi to, vzít je do ruky. M.R.