Pokud si pamatuji z vypravování, tak sedláci na louky v zimě rozházeli vyzrálý hnůj a na jaře ho shrabali. Ve své podstatě je to nejpřirozenější hnojivo, jen se nesmí dát moc. Opět platí méně znamená více. Kusy hnoje mohou vypálit luční porost, hodně hnoje potlačit drobnější, ale v luční skladbě cenné byliny. No a jak často na pastvinu vypouštět - záleží na jejím typu. Zda je víc suchá, kamenitám či písčitá apod. Sledoval bych zda koník nevyšlapuje travní drn a výšku trávy. Jednak aby nepřerostla a na druhé straně aby jí nevykousal až na "holo" (ovce dokáží až ke kořínlům). A na konci sezóny pastvinu je dobré posekat neopasky. Bývaly doby, kdy se nedopasky vypalovaly. Dnes nesmíte, je to hodně drahé když přijedou hasiči a nebo vás někdo nahlásí. K vypalování pastvin existují odůvodnitelné výjimky. Nebudu je ale popisovat. Je to úřednicky a bezpečnostně hodně složité a soukromá osoba si takovou srandu nemůže dovolit.
