No děkuju, bohužel ne všechny, nedá se odlovit celý velký potok na 100m. Vylovila jsem celý malý potůček nad náma, tedy ty, co ještě žily, dělala jsem to celou jednu neděli. Pak dva dny velký potok, protože ho mám před domem a denně kolem chodím a viděla jsem, jak se postupně mění jen na pár kaluží, kde ryby lapou v bahně po vzduchu. Nepomohlo žádné vzívání boha děště... dva dny jsem chodila s podběrákem a kbelíkem 150m a nosila je do jezera, ale nedalo se to zvládnout, pak jsem to vzdala a pak dva dny potok obcházela širokým obloukem, abych to neviděla a řvala jsem (ještě teď bulím, když si na to vzpomenu) Za dva dny šla ode mne mamka a kouká na potok: probůh, vy už tu nemáte žádnou vodu! U nás dole ještě je Ale já jí to denně do telefonu popisovala... No a jak uviděla ležet ty mrtvé pstruhy už a ten zbytek se tam mlátil mezi těma mrtvolama z posledních sil zavelela, že je musíme zachránit! Tak jak byla v neděli nastrojená, světlé kalhoty a bílé tričko, vlezly jsme do potoka, já je rukama tahala z bláta a v tričkách jsme je přenášely házet alespoň pod splav, kde ještě 30cm vody stálo. Jenže jen ty větší, nešlo vylovit ty stovky malých a malinkých A víte co? Nejvíc jsem byla nesr., že rybáře to absolutně nezajímalo, já po nich chtěla aby přijeli s cisternou vody a pustili to alespoň pod ty splavy, kde ryby měly šanci přežít. Ne, nejsou to ryby, co se dají sež.at Ale jsou tam i ryby chráněné, jenže jsou to ty malé, co stejně nikoho, krom pár ochranářů, nezajímají A ti mi řekli, že na to nemají kapacity... aby zachraňovali ryby. No tak nic