Cestičky z bobrovek?

Budu likvidovat střechu z bobrovek, odhadem asi 30 m². Napadlo mě, že bych je využil na zahradní cestičky. Moje představa je taková, že bych vykopal rigol s hloubkou odpovídající jejich šířce, do toho bobrovky stavěl nastojato a pak zasypával pískem.

Vypadá to jako poměrně pracný proces a nerad bych se po půl roce dočkal nějakého nepříjemného překvapení. Zajímalo by mě, jestli někdo něco podobného realizoval a jak se to osvědčilo.

Děkuji.

No, já jsem chtěla využít naleziště polámaných tašek v koutě naší zahrady podobně, leč primitivně. Vysbírala jsem ty nejlepší kousky a naplocho je nakladla na bahnitou pěšinku. Teď je pracně dloubám ven, pěšina zarostla travou. Co jedině můžu dosvědčit-ty tašky se ani nehnuly, nedrolí se, nelámou. Akorát mají zespodu takový výstupek, který mi ztěžoval pokládání. Se to viklalo... Bobrovky taky výstupek? A teda škoda jich. Určitě mají patinu, kterou žádnej šindel nenahradí. Moc jsem vám asi nepomohla, ale chtělo se mi se vyjádřit. H.

Na obrázku je moje představa, jak si to uložení představuju.

Kté střeše - kdyby z těchto tašek byla celá střecha, nechám ji, jak to je, ale je to jen polovina, asi ty bobrovky už v tom roce 1930 někde koupili z bouračky. Nahrazovat je budu betonovými taškami stejného druhu, které jsou na druhé straně střechy a které mi zbyly po rozebrání ovčína a které už jsou taky silně patinované...

Myslím, že by to mohlo vypadat hezky, jen mám poznámku: obávám se, že po nějakém čase se budete proklínat až budete spáry mezi bobrovkami čistit od plevele.

Tašky bych asi skládal do čtverců a ty dával kolmo k sobě (podobně jako jsou někde skládány parkety

Podle mne to není nejlepší řešení: a) každá má na konci zub, takže by se to muselo skládat buď s mezerami nebo postupně. A mezery = plevel; skládat to postupně bude docela náročné na kraji (začátku) b) Jsou na jednom konci obloukové - nebude to problém? (a opět mezery = plevel) c) postupně se to od kraje začne bortit (rozevírat) a bude to křivé d) pevnost staré bobrovky také nebude valná, takže se nahoře začne drolit e) otázkou zůstává, co se bude dít, pokud to bude trvale ve vlhku?

a) Plevel mě netrápí, glyfosát je všemocný .

b) Myslím ne, zahradní cestička nemusí být přesná na milimetry.

c) Dalo by se to asi obložit/podepřít kameny, to mě ale předem nenapadlo... díky.

d) a e) jsou právě ty faktory, které mi od začátku vrtají hlavou, takže bych potřeboval nějakou reálnou zkušenost. Ad e), jedna z možností je využít bobrovky v dešťovém stínu.

Otevřeně řečeno, nejjednodušší by pro mě bylo naházet je do kontejneru a nechat odvézt na skládku

Niekedy som použil na vysypanie plochy drvenú škridlicu, môže byť aj bobrovka. Postup je približne takýto: Rozbiť každú bobrovku tak, aby sme získali črepy veľkosti 2-4 cm. Väčšie by už neboli vhodné. Túto nadrvenú masu som po častiach dal do murárskej miešačky. Každá várka sa zaliala pár vedrami vody, aby to neprášilo. Potom sa to nechalo asi 10-15 minút točiť. Kúsky sa pekne ohladili. Vznikol celkom zaujímavý materiál pre záhradné použitie. Červený prášok prenikol po opršaní alebo zaliatí dospodu a hrubšie kúsky zostali navrchu pokrytej plochy. Nevýhodou je pracnosť postupu a potreba podsypania tejto vrstvy základnou hmotou, ktorou môže byť štrk. Výhodou je celkom netradičný a zaujímavý výzor takto upraveného povrchu.

To je velmi zajímavý postup, určitě to bude vypadat dobře a lépe než celé bobrovky. Je ale opravdu nutné provést podsyp z hutnitelného materiálu. Ale nápad to je výborný.
Martin

Ešte som zabudol na obrubník. Obrubník je nutný v prípade, že plocha upravená tou drťou je vedľa kosenej trávnatej plochy (neznáša sa sa to s nožom kosačky). Ten štrk je dobrý preto, lebo vo vrstve (minimálne 5cm + cca 2 - 3 cm drvenej škridle) zabraňuje rastu buriny a ak už nejaká narastie, tak sa ľahko vytrhne... Fotkou už neposlúžim, dvor som medzičasom pokryl kameňom, tá škridla bola takým párročným riešením po kúpe domu...