Co s kvetoucím plevelem?

Snažím se dodržovat zásadu nedávat kvetoucí plevel na kompost. Pálení čerstvé hmoty není v zahrádkářské osadě moc vhodné a je mi zase líto vyhazovat to množství zelené hmoty se zbytky zeminy na kořenech do kontejneru. Slyšela jsem, že v kupovaném kompostéru s víkem se semena plevelů vlivem vyšší teploty zničí. Je to pravda? Jaké s tím máte zkušenosti? Díky za odpověď, Jitka

Milá Jitko, naše zkušenost s kupovaným kompostérem je taková, že kompost se v něm vůbec neutvořil a po třech letech kompostér putoval do sběrného dvora. Na totéž si stěžovali i jiní naši známí. Zajímaly by mě zkušenosti jiných uživatelů. Ozvěte se! Šárka

Kvitnúcu burinu môžete dať na kompost, nebezpečné pre kompost sú dozreté semená, najlepšie je vytiahnúť burinu, kým tie semená celkom nedozrejú. Kvety aj nedozreté semená v komposte stlejú tak, ako ostatné časti rastliny a premenia sa na kompost.

Správné kompostování, které bych tedy doporučil jako jedinou rozumnou cestu, je vcelku věda. Návod se nedá zvládnout v pár větách na tomto fóru. Některé rostliny (a není jich málo) jsou schopny dozrát i po utržení a v "nesprávném" kompostu. Pro demonstraci doporučuji pokus na pampelišce. Utrhněte si kvetoucí rostlinku, stačí stonek s květem a někde ve stínu položte. Po pár dnech zjistíte že na místě žlutých petal je květní úbor složený ze zralých semen. Klíčivost mnohých rostlin je zachována řadu let, nechci uvádět extrémy ale 5 let je docela normální doba. Správný kompost přemění i zralá semena, tedy kompostovat, kompostovat, kompostovat. JP.. 

Tohle doporučení je jednak úplně opačné proti radám z moudrých knih, druhak neodpovídá zkušenostem. Kvetoucí plevel v kompostu semena utvoří a ta bezpečně vydrží, protože mají ochranu. Tedy kvetoucí plevel do kompostu ne. Pěstitelé pěťouru by mohli vyprávět... Dávám jej na hromadu vedle a když zetlí, rozvezu do travnatého sadu pod stromy.

S vašim názorem souhlasím i nesouhlasím. Moudré knihy zpravidla vycházejí ze skušenosti běžného kompostování kde průběžně přihazujeme v malém množství to, co kde vytrhneme či usekneme. V tomto kompostu ale nedochází k termofilní fázi, případně pouze omezeně. Správně založený kompost vytvoří teplotu významně nad 50°C která semena bezpečně zničí. Uznávám však, že vaše doporučení je praktičtější. Jediný problém je prostor. Většina příměstských zahrádek má maximálně 400 m2 a to na druhý kompost,  (hromadu) jak doporučujete, většina zahrádkářů rezignuje (bohužel často i na ten první). Pokud bych ale ten prostor měl tak bych vaše doporučení rozhodně přijal jako snadné a bezpečné. JP..

Nejsem si tak jistý tou teplotou významně nad. Při nějakých 50 st se sráží živočišná bílkovina, tedy tam nemá co živého už tu vyšší teplotu vytvořit. A jak správně píšete správně založený kompost má málokdo

Teplotu jsem neměřil, vycházím z internetových informací kde se uvádí zpravidla 55°C. Zkušenost mám ale takovou že je to "sec sakramencky horký". Zdroj tepla neznám, ze života ale pamatuji samovznícení některých organických materiálů. Příčin může být vícero ale pokud jde o odumírání bakterií (mohou být jedním z iniciátorů) tak se zpravidla uvádí že odumírají až při 70°C. Kompost samovznícením tedy rozhodně nehrozí, to by musel být tak na celou zahrádku ale že dokáže docela pěkně "hycovat" to mám ověřené. Bohu žel jsem se pustil do něčeho co jsem původně nezamýšlel a pro praktického malozahrádkáře nemá valnou cenu. Závěrem bych se tedy přiklonil k vašemu doporučení, to je vcelku jednoduché, praktické a nic moc tím neriskuje. Uznávám, že jsem trochu uhnul ze svého prvotního doporučení ale takový je život Můj aktuální názor a doporučení by tedy znělo: "Správný kompost by byl ideální ale je třeba zvážit zda nám to stojí za to úsilí a riziko že nebude správný"

kvetoucí plevel a jiný množivý plevel dávám na zvlášť. Dá se použít do květináčů a na dmo jam.  v komostu mi semena přežívají. EM