Jo, to by šlo, v podstatě nemám námitek.

Do pozadí (v tomto případě nahoru) spíše květiny vyššího vzrůstu, dolů a do středu spíše nižší.

Dozadu také ty, co mají jednotlivé květy/květenství spíše velké; dopředu a dolů jemnější, s menšími, jednotlivými květy, pro pozorování zblízka.

Dost často (obvykle) je to tak, že vyšší trvalky kvbetou v létě a na podzim (potřebují daleko více času na to, aby narostly do květuschopných rozměrů); nižší trvalky zjara a v létě - a mezi ně trs velké trvalky či středního keře...

Barevná, výšková, texturní rozrůzněnost, pestrost.

Barevné olistění keřů není plnocennou náhradou výrazně kvetoucích rostlin.

Konkrétněji: do pozadí (nahpru). třeba ibišky syrské (skupinka tří barev - modrá, růžová a bílá; dávám přednost jednoduchým květům), rudbékie, záplevák, janeba, vytrvalé slunečnice, podzuimní astry, oman pravý... 

Střední: velké rozchodníky (Sedum spectabile/Hylotelephium), turan, střední astry (Aster dumosus, A. amellus...), (výše zmíněné čechravy nejsou moc na slunce a sucho), pupalky, šalvěje, levandule, šanty..., ořechokřídlec...

Jako doplňky a solitéry třeba komule Davidova ("motýlí keř" - "tibetský šeřík"), vysoký sporýš (Verbena bonariensis), ůplně úžasná (ale zpravidla krátkověká) je Gaura, divizny...

Ať se Vám daří.

Josef.

EDIT: Než jsem sesmolil svůj příspěvek, už tu byla i reakce autorky dotazu , takže se můj příspěvek zařadil až za ní.