Nelze jednoznačně napsat, že když já nemám klejotok na svých třešních, tak jsou obavy z něj překonanými předsudky. Roli hraje řada okolností - stanoviště, půda, směr svahu, výška spodní vody, aj. Jsou, pravda, odrůdy odolnější (např. Napoleonova., Jsou polohy, kde klejotok vidíme málokdy (písčité jižní svahy)., naopak jsou místa, kde se třešně kvůli klejotoku pěstovat vůbec nedají (těžké nivní půdy)
Každopádně bych se taky klonil k řezu zazelena. Po odkvětu je to asi nejfyziologičtější, v době zralosti zase nejpraktičtější - plody očešeme na zemi.
V praxi mě ale řez třešní téměř nezajímá. Krom zapěstování vysazeného stromku k pravidelnému řezu nevidím důvod.