Co se týká košíkářských vrb, konkrétně u nás v naší vesnici v předhůří Beskyd bylo košíkářství zřejmě hodně rozšířené a vrb bylo hodně. Hodně jich zůstalo dodnes v typické podobě asi 2 metry vysoký, nyní napůl ztrouchnivělý kmen o průměru klidně i metr nebo i víc a z něho vyrůstají nyní už 10 - 20 centimetrů silné větve, jak před snad 30 nebo i více léty přestali košíkáři ty vrby řezat a ony přerostly. Vypadá to, že tehdy v každé druhé, třetí chalupě kdysi, jak "staříček" na výminku už špatně chodil, začal dělat košíky a tak nějakou košařskou vrbu měl na svém pozemku u potoka zasázenou každý. Dneska by se musely vrby znova vypěstovat - z staré vrby odebrat řízky, znova zasadit ve vhodných podmínkách, počkat pár let, až vrba vytvoří pořádný kmen, seřezat ve výšce těch dvou metrů, prostě zapěstovat nové košíkářské vrby. Tak v prosinci nebo v lednu bude vhodná doba za bezmrazého dne nařezat řízky, uložit někde v teplotě kolem nuly a na začátku jara zapíchat na záhony a nechat vyrašit. Řízky košíkářských vrb se taky občas dají koupit. Za takových odhaduji 10 -15 let po nasázení můžete mít kvalitní proutí. Je taky možnost vzít vrby, které vyrostly samovolně někde kolem potoka, seřezat v příslušné výšce a doufat, že na nich vyroste kvalitní košařské proutí. Jinak vrby jsou dneska vedle topolů v kursu jako zdroj biomasy a je docela možné, že tyto klony vyšlechtěné na produkci biomasy by se taky daly použít jako košíkářské.