 |
Vapnit svestky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 191.172 (?), 5.11.2011 20:28
S vápněním doporučuji opatrně všeobecně.Je dobré rozlišovat zda se jedná o šámu, hašené vápno či dolomit. V případě přehnojení(převápnění) můžete zablokovat příjem hořčíku (to jsou pak ty divné žluté listy se zelenou žilnatinou), draslíku i některých stopových prvků(železo, a hlavně bor).Hnojí se spíše na draslík a dusík a fosfor.Pokud byste se stejně rozhodl(a) pro vápnění, doporučuji spíše dolomit.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 152.34 (?), 5.11.2011 22:01
Dolomit se údajně hodí spíš na lehčí půdy. Vápno pak na těžší. O tom, zda je třeba vápnit, či nikoliv, je potřeba se rozhodnout podle složení půdy. Jestli máte v okolí vápenec, pak určitě nevápnit. Pokud je v okolí hlavní horninou třeba žula, pak to smysl má. Rostliny ale vápník mohou přijímat i listy během vegetace, takže se dá dodat postřikem na list (připravkem, jako je třeba Wuxal, Kalkosan).
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář  (18311) - 65.50 (?), 7.11.2011 11:51
Zdravím, prosím, poraďte mě, jestli má cenu vápnit půdu u švestek.
To není úplně dobře položená otázka. Určitě je dobré povápnit půdu, pokud má vápníku nedostatek. To lze zjistit orientačně několika způsoby - např. podle vápencových kamenů, jak píše 152 34. Nebo změřením pH půdy. To může být nepřesné, i zásadité půdy mohou mít vápníku nedostatek (pak lze hnojit sádrou) nebo napok kyselé mohou mít vápníku dost. Ale obě varianty jsou ale v české kotlině dost vzácné. Třetí možností je polití suché zeminy octem. Pokud šumí, vápnit není třeba.
Jinak švestky patří k těm ovocným druhům, které kyselejší půdu a tedy nedostatek vápníku snášejí vcelku dobře, ale za povápnění (ne převápnění) budou vděčné. Každopádně považují za neméně důležité (než samotné vápnění) dodat kořenům humus a s ním základní bioprvky (N, K,P).
Osobně si nemyslím, že v případě chybějícího vápníku v půdě lze vápnění plnohodnotně nahradit postřikem na list.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 161.152 (?), 8.11.2011 14:07
Vápno spolu s hnojom či s NPK nekombinujte. Neviem, aký typ pôdy máte, ale vápnikom sa hnojí na kyslých a piesčitých pôdach s nedostatkom tohto prvku. Spravidla sa vápni pôda na jeseň. Vápnik však môžete dodať spolu s dusíkom, príp. horčíkom formou rôznych typov liadkov. Tie dávajte iba na jar, najlepšie dvojfázovo. Vyhýbajte sa prevápneniu. Vápnik sa totiž v pôde viaže na málo pohyblivý fosfor. Fosforečnan vápenatý prijímaný rastlinami potom blokuje pohyb železa v rastlinách a dôsledkom je chloróza listov a zníženie úrody. V takom prípade budete musieť menej hnojiť čerstvým nerozležaným hnojom a vyhýbať sa rýchlorozpustným fosforečným hnojivám. Paľo
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 81.81 (?), 8.11.2011 22:23
Mulcuji ulezenym hnojem a slamou, na jare prihnojuji NPK. Lze za timto ucelem pouzit i stare nehasene vapno?
Opět ta otázka není zcela srozumitelná. Chcete vápnem mulčovat? Nebo s ním přihnojovat na jaře?
Mulčováním rozumíme nastýlání organickou hmotou za vegetace, čímž bráníme růstu plevelů, udržujem vlhkost, atd. Použití hnoje k mulčování není ideální, hnůj je lepší zapravit do půdy. To je, pravda, pracné, takže nouzově někdo používá jeho prosté navstvení kolem stromů, podobně jako lepší namulčování kompostem či slámou. K hnoji samozřejmě vápno nedávejte, poněvadž by část dusíku z hnoje "vysmrděla" formou čpavku do vzduchu. Stejně tak není dobré vápnit současně s hnojením ledkem či NPK - výsledek by byl obdobný.
Mně se nejvíc osvědčilo vápnit nehašeným vápnem (čerťák ze stavebnin) na sníh v době, kdy se čeká obleva.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
