Poškození letorostů

Milovníci přírody nic neodchovávají, protože prostory bažantích odchoven, byly restituovány a na to aby si koupili pozemky a na nich vybudovali potřebná zařízení, nemají peníze. Jejich lordstvům se to v komunistických bažantnicích bouchalo!! Vylepšoval se získanými valutami státní rozpočet a tím také jejich lordstva pomáhaly snižovat státní dluh, který byl v polovině osmdesátých let nulový a ve světě byly jen aktiva, která jsou bohužel po politických změnách nedostupné.. Bažanty tím pádem ani nemohou koupit a vysazovat. Už tu byly útoky na sršně, dokonce někdo slíbil, že natočí jak nakusují ovoce, tak to je jen pomatenost. Přestože sršeň ráda sladké, tak prvotní požerky vytvoří jiný hmyz, jedním z nich je mšice. To se týká i javorů a jiných stromů, třeba lípa. Máte pravdu, že se ranka zatáhne, ale bez ošetření se do ní během vegetačního klidu, může dostat dřevokazný patogen. Tuba, nebo kelímek balzámu zas tolik nestojí a při správném používání vydrží pár let, obsahuje protiplísňové prostředky, zabraňuje škodlivému vysychání a v neposlední řadě urychlí hojení.

Milovníci přírody jako já (byť nemyslivec) bažanty odchovávají. Kolem mě znám min. 3 myslivce a 2 nemyslivce, co taktéž odchovávají (i koroptve). Bažanty se běžně dá koupit ať již obojkové či bezobojkové a kluci vypouštějí pro "oživení" honitby/přírody ročně desítky kusů. Odchoven po ČR jsou desítky. Já beru třeba od pána ve Frýdku-Místku, který sehnal geneticky "čisté" bažanty, né křížené (a určitý způsobem i trochu degenerované-neschopné hřadovat na stromech) často vídané a vypouštěné obojkové bažanty. Pokud budete chtít něco aspoň trochu o této problematice vědět, mohu Vám napsat mail a zasvětit Vás.

Při sezení na posedu, jsem pozoroval sršně, jak nakousávají větvičku javoru, za tím si stojím a netřeba o tom diskutovat. Nebyl to sběr jakýchsi dřevních vláken na stavbu hnízda, ale seriózní nakusování jako u foto příspěvku výše.

Ano, přetření ranky balzámem určitě není na škodu.

Velmi dobře si pamatuji dobu, kdy se pořádaly řadové hony na pernatou. Koroptvemi jsem byl ověšen tak, že jsem je nemohl unést. Dnes je nemají ani v zoo. Také si velmi dobře pamatuji na jednu odchovnu, která produkovala stovky bažantů a desítky divokých krocanů. Takže těch několik zapálených chovatelů, kteří vyprodukují pár desítek větší pernaté, nic nespasí.Jak který bažant hřaduje, mne celkem nezajímá. Rád se, ale na takové ptáky dívám. Ještě cca před pěti léty, jsem posledním pár kusům sypal kukuřici, pomocí které jsem je dovedl až k sobě na dvorek, kde byli v relativním bezpečí. Z poměrně velkých okolních obcí, ani jeden bouchal, nedal bažantům co já. Problematika s ptactvem je široká. Zajímalo by mne, kam se poděly množství vrabců, pěnkav, zvonků, různých sýkor a sem tam nějaký hýl, konipas, ťuhýk, brkoslav, rehek, brhlík, dlask, strakapoud, ale zato máme dost sojek, strak a začal hnízdit nějaký dosti velký havranovitý.Co se týče sršní, tak tomu uvěřím, až to potvrdí některý známý entomolog. Ta sršeň při vašem pozorování skutečně okusovala větvičku?, nebyly to čirou náhodou mšice, které sršeň miluje!! a kterých bylo na javorech až až.

Tak opravdu nevidím souvislost bažantů s poškozením větvičky. Co se týče sršní, vy jste u toho nebyl a je to vaše víra a nevíra.

Sršně strouhají celulózní materiál na výstavbu svého obydlí. Je to tak ok?