Jakou slivoní doplnit sad?

Mám běžné typy modrého ovoce hlavně na kvas.Vedle Stanley jsem uvítal Topfirst, která je ranější a přijatelné chuti.Také jí nevadí mrazivé mokřejší prostředí, roste nádherně a plodí záhy.  AB

Jsme na tom podobně, taky to skončí skoro vše v pálenici.

Nechal by jste tam durancie, když se to bude většinou pálit? Na šišky, buchty tam v humně ještě nějaká domácí je a je zvláštní, že čím starší strom (třeba kolem 50-60 let) tím lepší ovoce...

Durancie určitě!!! Pár jsem si jich už taky vysadil. Ale před velkou takovou výsadbou mně odrazuje jejich pozdní doba zrání. To už někdy začíná mrznout a nemám větší teplé prostory k jejích kvašení. A tahat metráky švestek do sklepa a pak zase zpátky mě v mém věku už děsí. A v mrazivé kůlně nebo stodole tak vysocecukernatý kvas pořádně nevykvasí. Potřebuje teplo ať se to komu líbí nebo ne. Jinak se takové kvasy masivně ředí vodou nebo pálí při 8-10°Bx což je škoda. Proto díky "místním poměrům" obnovuji sad směsí odrůd tak aby ranější vykvasily venku a ty pozdní, nesrovnatelně kvalitnější, se "vlezly" do tepla. Rafael.

Toš durancií je v zemi kolem 40 ks, což nedokážu odhadnout jestli je to moc nebo ne, něco chcípne, plodného věku se dožije tak polovina.

Myslíte, že i sklep s 15 °C je málo - omlouvám se za offtop.

Je to moc. Jestli se pálením neživíte, stromy mají dostatek prostoru, bude v dospělosti stromů se sklizní problém. Taky by bylo dobré si nejdřív zjistit, jestli se duranciím, poměrně náročným na délku vegetačního období, v kraji daří. To, že tam rostou jako odkopky,  ještě nic neznamená.
15 stupňů je při použití velkých nádob není málo.

Jak pro koho... Třeba pro extenzivní polní sad to moc není. A lidé mají o takové ovoce čím dál větší zájem. Co se jim líbí si vezmou a zbytek vám "připraví" ke zpracování. S tím dozráváním problém být může!!! V mém okolí se sice durancie nevyskytují, ale risknul jsem to. Zatím deset stromečků a pak uvidím. Podle mně je 15°C u takového kvasu už málo. To je tak na dokvašení a uskladnění. Vím, že se taková teplota běžně doporučovala a doporučuje, že se kvas částečně sám zahřívá atd... Ale jsou to poznatky starých praktiků, kteří používali na kvašení velké, masivní, dřevěné kádě ve kterých si kvas udržoval své teplo. Rafael

Jistěže, pro jeden velký extenzivní polní sad může být 40 stromů i málo. Ale pro jednoho člověka, aby to ve volných chvílích ošetřil, prořezal, a všechny naráz dozrálé plody sklidil, už je to dost. Proto bych raději volil odrůdy postupně dozrávající.
  Nemyslím si, že staří praktici používali o moc větší kádě než dnes 200 i 300 litrové plastové sudy jsou běžné, ale stejně velký dřevěný škopek či sud by bylo těžké nosit i prázdný. Vinaři ve sklepích nemívají vyšší teplotu, jejich mošty jsou stejně nebo i víc cukernaté než běžné kvasy. Navíc, zatopit v místnosti s kvasem je snazší než ji ochlazovat.

Já se teď taky už při druhé začínající obnově sadu přikloňuji k postupně zrající směsce. I když nevím jestli si ji ještě užiji... Ještě jsem chtěl předtím napsat, že je lepší švestka raná a pořádně vyzralá než samozřejmě kvalitnější pozdní, ale nedozralá. Ale to je vše o místních a osobních podmínkách a preferencích a to si musí každý vyřešit sám. O tom se dá sice hodně psát, ale konkrétně radit ne! Ale hromadný sběr má taky své výhody. Udělá se brigáda a za půl dne je hotovo. Jen si nejsem jistý, zda by to při dnešních odrůdách, škůdcích, počasí apod. šlo. (A s duranciemi nemám zkušenosti a s pozdními Topy a podobnými už vůbec ne..) V mém dětství se to tak, ale dělalo. Spadlých na zem Domácích a podobných si nikdo ani nevšimnul. To byly zkrátka jen "padanky pro zvěř a na pohnojení stromů"...Setřepávalo se na plachty najednou vše až po prvních mrazech. A až pak na voze ve stodole se to třídilo. Na prodej, do kádí, do sušárny, na kuchyňské zpracování atd... Kdyby dnes můj děd viděl jak chodím koncem července nebo v srpnu po sadu a sbírám po jemném setřepání to co spadne, tak by to absolutně nechápal. A kdyby viděl jakou jsem měl radost když se mi podařilo v potravinářské výrobně sehnat 200l laminátové sudy, v té době u nás nevídanou věc, a s jakou chutí jsem pak rozštípal, rozřezal a spálil ty jeho jeho skoro posvátné 200-400l dřevěné kádě, nechci ani domyslet... A to byl jen modřín a smrk, ne těžký dub... A i tak hrozná dřina s nimi. A to nepíšu o přenášení, to se moc nedělalo. Jen o přípravě, dezinfekci a před použitím utěsněním nabobtnáním a s tím souvisejícím naklepáním obručí a kontrolou těsností... Tím chci říct, že kádě takových objemů se běžně používaly i v domácnostech a je tím silně poznamenaná literatura. Co se týká doporučované teploty kvašení myslím. Dnešní materiály na sudy mají mizerné izolační vlastnosti. Neumím si v nich proto představit pořádné vykvašení vysoce cukernatých kvasů typu durancii apod. při 15°C i když pro kvasy kolem 16°Bx to stačí. A s vinným moštem, s jejích výběry s vysokou cukernatostí, bych to z mnoha důvodů nesrovnával. Rafael

Obalit plastový sud vlnitou lepenkou, molitanem či polystyrenem je velmi snadné a izolační schopnost takové nádoby je lepší než dřevěného škopku. Ale při 15 stupních to opravdu není třeba. Správné kvašení má probíhat raději pomalu při nižší teplotě, přidání chladomilných kvasinek je prospěšné, ale není nutné. Prokvasitelnost vysoce cukernatých kvasů není limitována teplotou, nýbrž koncentrací alkoholu, který dalšímu kvašení zabrání. Při vyšších teplotách prokvasí víc cukru pouze proto, že se část alkoholu v teple vypaří. To ale není cílem.
    I v minulosti se švestky sbíraly různě. Můj nebožtík tchán v Mařaticích již před desítkami let sbíral Domácí švestky až když samy spadly. Se stromy 9m vysokými s kmenem 70 cm v průměru by beztak nezatřepal.

Tak to měl tchán v Mařaticách pořádné macky. Já jsem měl na zahradě stromy, které měly do 60cm průměru. Výška stromů byla dobře přes 10m. Na takovém stromě bylo klidně okolo 3q kvalitních švestek domácích.  Stromy byly roubovány na myrobalánu a vysázeny ještě za první republiky.  Zůstalo mně doposud jenom pár stromů, které proschly v důsledku puklice před 10 lety. Stromy jsem musel radikálně prořezat, a i když mají šárku tak mně pravidelně rodí kvalitní švestky. Ač nerad musím je postupně, kvůli prosychání likvidovat a vysazuji stromy nové. Je neuvěřitelné jakou dlouhověkost tyto stromy mají. Jenom na okraj. Letos mně překvapila výtěžnost kvasu ze švestek. Z 200l kvasu mně nateklo 38l 50 procentní slivovice a to bez přidání cukru. A z dalšího byl průměr 17l 50 procentní slivovice a to taky bez přidávaného cukru.. To se mně už dlouho nestalo. Běžná výtěžnost je tak do těch14-15 litrů.

S pozdravem všeho dobrého pěstitel z Východní Moravy.