Povidla ze švestek bez cukru se za poměrně vysokou cenu dají (myslím že z Valašska) sehnat v prodejnách farm.potravin po celé ČR. Já bych raději volil svou vlastní výrobu - jelikož na to mám prostor. Co se týče doslazování - vyrábíme doma džemy prakticky z každého ovoce, co se urodí. Takže když švestka (a taky hruška) má tu vlastnost, že z ní ta povidla jdou udělat jinak než každý jiný džem, proč toho nevyužít? Jasně, že s tím je hromada práce ve srovnání s čímkoli jiným, ale pokud to nebudete brát jako překážku, tak to problém není. U předchozích pokusů jsem taky neodpeckovával, rozvařil jsem švestky, propasíroval od pecek, a vrátil zpět na plamen, kde se povidla dovařila. V podzimním čase to není problém, beru to jako jednu z posledních činností se zpracováním ovoce v daném roce. Jen ty dvě nešťastnice co mám v zahradě se na povidla zkrátka nehodí - a to vím sám, pevná švestka se zelenou dužinou versus švestka která je měkká, sladká, voňavá a uvnitř žlutočervená, asi je jasné, co dopadne lépe v povidlech a co v kompotu.

Druhá věc pak je, že ačkoliv nejsem žádný zapřísáhlý odpůrce chemie a v nutnosti po ní sáhnu, letos jsem si počítal kolikrát bylo postříkáno sousední pole s cukrovkou. Mám 12 záznamů, z toho většina na jaře v době větru, zasahovalo mi to okraj zahrady. A to jsem byl v pracovní dny přes den v práci, čili stříkalo-li se v mé pracovní době, já jsem o tom nevěděl. Bydlím tady přes 20 let, řepa tady je celkem často, ale že by se v minulosti tak zběsile postřikovala, to si tedy nepamatuju. Cukr neberu jako nepřítele, ale zase, mám-li možnost to udělat bez něj, tohle beru jako příležitost kterou nelze odmítnout :-)