takže :

1. Nemůžu použít roubování ze stromu na strom někdy v dubnu?
Ne, v dubnu už budou matečné stromy narašené...

2. Je nesmysl používat starší jak jednoleté výhony pro rouby?
Není to nesmysl, ale starší výhony nemají už aktivní růstové pupeny a květní pupeny jsou pro roubování/očkování nepoužitelné. Víceleté výhony se ukládají pro očkování, aby kraťoučké koncové jednoleté konečky měly podporu zásobního dřeva... Kde nic není, ani čert nebere = plodonosný obrost může mít místo letorostového konečku jen květní pupeny a vrcholový/středový listový.

3. Kdy odebrat rouby a jak je uschovat?
kdykoliv od opadu listí do doby prvotního tlaku mízy. Stromy se mohou probouzet už při první oblevě v lednu či v únoru. Čím méně probouzecích cyklů letorosty zažijí, tím delší mají skladovatelnost. V současné době se možnosti skladování rozrostly o použití ochranou namočením v roztoku agrisorbu (prášku polyakrylamidu nasyceného fungicidním roztokem). Pak stačí pohodit kdekoliv na zahradě a přikrýt chvojím.

4. Zatírají se rány na roubech, aby nevyschly?
Ano, mimo očkování, kde zatíratelné rány nevznikají, se veškeré rány ošetřují zavoskováním nebo zatřením balzámem. Setkal jsem se i s metodou, kdy řídkým latexem byl natřen celý roub. Nalévajícím se pupenům to nevadí, než začnou rašit listy jsou mezi šupinami takové trhliny, že to výhony nijak neretarduje. Vcelku je to jednodušší, než ochrana proti vysychání přes kůru natahováním PP-mikrotenových sáčků.