Pod podlahu podkrovní místnosti na staré jihočeské rekreační chalupě se nám nastěhoval tchoř. Jsme si jisti, že je to tchoř. Kunu jsme měli na půdě mnoho let. Známe její trus, pach i zvyklosti. Četla jsem nářky účastníků diskuze Jak na kunu. Buďte rádi, že nemáte tchoře. Jeho zápach se snad ničemu nevyrovná. Kolem chalupy máme pole, lesíky, potok, rybníky, mokrou louku, staré zříceniny - kamení i hromady dříví. V okolní přírodě je vše, co má tchoř rád. Myši, žáby, ryby, ptáci i ovoce. U chalupy jsme v létě objevili novou noru. Pod podlahou spousty tchořího trusu, pecky ze švestek, kostru většího hlodavce a past na myši (už bez kořisti), která nám zmizela ve stodole. Snažíme se všechny přístupy uzavřít, ale jde to vůbec provést? Radši než past bychom užili nějaký odpuzovač, který by natrvalo vyhnal tchoře, nikoli však nás. Podkroví v létě užíváme. Má někdo dobrý nápad? Zkušenost? Jestli se nám podaří tchoře zbavit, napíši. Ale asi to nebude tak hned. O kuně nevíme, jak jsme se jí zbavili, ale nejspíš nám od ní pomohl právě tchoř.
