Při svých toulkách za molicí jsem zde narazil na problematiku krtonožek. Mohu se s vámi podělit o přes dvacetileté zkušenosti v boji s tímto nepříjemným hmyzem. Doposud je mi známo pět způsobů boje, ale předesílám, že pokud je množství těchto broučků na vaší zahradě větší než velké, pak celou válku nikdy nevyhrajete. Podstatné ovšem je, že můžete skoro dospět až ke stavu ideální přírodní rovnováhy, tzn. na jednu zahradu jedna krtonožka. Některé metody jsou v tomto vláknu zmíněny. Samotný protivník je i zde na internetu dostatečně popsán. Jedná se o hmyz, který žije v půdě, vytrvale hloubí těsně pod povrchem labyrint chodeb, vede povětšinou noční život, kdy vylézá i na povrch a hledá potravu. Krtonožka má ráda teplo, humózní půdu a pouze zdánlivě salát, kedlubny, mrkev, květák, okurky, rajčata, různé druhy květin, především ty, na kterých vám záleží.Více méně tabu jsou pro ni cibuloviny, ať už narcisy, tulipány, česnek či cibule samotná a všechny plevelnaté rostliny. Podežraný plevel krtonožkou nenajdete. Ve skutečnosti je tento hmyz hmyzožravcem a likvidace uvedených i neuvedených druhů rostlin je pouze její touha, aby váš kedluben nestínil slunečním paprskům. Ale stejně si myslím, že tak jako my, brambory používá jako přílohu. Přibližně v červnu klade samička do vytvořeného hnízda ve tvaru duté koule asi 200 vajíček, z kterých se po několika týdnech rodí asi 201 krtonožka. Starostlivá matka-krtonožka je vždy někde na blízku, jelikož o hnízdo pečuje, dbá na to, abyste v jeho blízkosti nevysadili zase nějaký ten kedluben. Po vylíhnutí dbá na to, aby se potomci pravidelně převlékali a včas se před zimou rozutekli po vaší zahradě. Hnízdo bývá asi 3-5 cm pod povrchem půdy, na prosluněném místě a často je kolem něj chodba vytvořená do kruhu. V životopise krtonožek se dokonce uvádí, že zmíněný hmyz lítá. Tento pohyb krtonožky mi už asi navždy zůstane utajen. A ještě jedna maličkost. Častý způsob jak se dostane krtonožka na vaši zahradu je chlévský hnůj, ať už složený u vás či u vzdáleného souseda. Nyní už tedy k taktice boje. Často je zmiňovaná metoda laťová. Ta spočívá v tom, že po celé zahradě zahrabete podélně asi do hloubky 3cm latě na jejichž konce, pod úroveň půdy zapustíte zavařovačku. Málokterá krtonožka pak postupuje podél latě, až se chytí do sklenice. Další stejně procentně úspěšnou metodou, je vyhloubení větší jámy (tipoval bych tak srpen) v hloubce asi jednoho metru, kterou naplníte chlévským hnojem a přikryjete zeminou. Počkáte asi do listopadu, než se všechny krtonožky z vaší zahrady zazimují v místě vámi určeném, pak hnůj vyberete, abyste zjistili, že jste patrně někde udělali chybu. Další dvě metody jsou na chemické bázi. Zcela legálně si doma můžete vyrábět návnadu, nejlépe z otrub či strouhanky, které smícháte, dnes asi se Sumithionem. Návnady pak kladete po celé zahradě s nadějí, že to ublíží pouze krtonožkám. Použít můžete i originální firemní chemické prostředky, určené výhradně k likvidaci broučka vašeho zájmu. Tyto jsou obvykle vyrobeny na bázi Lindanu a můžete si je dnes už asi koupit jen na své zahraniční dovolené v Číně nebo Rumunsku. Všude jinde ve světě už byla výroba tohoto prevítu zakázaná. Poslední metodu, kterou bych popsal je metoda Jarová, kterou používám i já. Co k ní budeme potřebovat: čas, trpělivost, zručnost, zkušenost, ukazováčky obou rukou, menší konev (pětilitrovou) a Jar či jiný saponát. Dovolím si tvrdit, že po určité praxi může být tato metoda až 80%ní. Nebudeme prolévat zahradu saponátem, budeme hledat místa, kde se přes den krtonožka ukrývá. Je jen na vás, zda spotřebujete 20 lahví Jaru za rok, či vám bude stačit jedna láhev na 20 let. Výsledek bude asi stejný. Jak už bylo výše zmíněno, krtonožka hrabe těsně pod povrchem půdy. V těchto místech je půda viditelně zvednutá či popraskaná. Ukazováčkem můžeme vniknout do vytvořené chodby a půdou postupovat, nejlépe tedy až k místu, kde otvor směřuje prudce dolů a velikost naší ruky brání jejímu dalšímu postupu. Ne vždy samozřejmě především ze začátku se nám to zdaří. Postupovat musíme v obou směrech chodby a pouze do takto nalezeného otvoru je účinné použít Jar. Ukazováček máme tedy v otvoru, druhou rukou okolní půdu trochu odhrneme, případně udusáme, aby se nám tento při vytažení prstu nezasypal. Do takto nalezeného otvoru kápneme 1 až 2 kapky saponátu a začneme lít vodu. Pokud se vám otvor po chvíli zaplní a voda se neztrácí, máte asi vyhráno. Nebude trvat dlouho a váš nepřítel vyleze. Velmi ideální čas kdy hledat, je po prudkém letním lijáku, kdy je povrch vaší zahrady jak žehlící prkno. Popraskaný půdní škraloup je jednoznačným indikátorem výskytu nezvaného hosta. Záhony pro okurky, rajčata a jinou později vysazovanou zeleninu si uhrabejte již v dubnu, pak je pořádně slijte vodou a pozorujte. Předávkování saponátem může vést k tomu, že krtonožku sice zasáhnete, ale ta už ani nevyleze, a tak si tuto trofej nebudete moci připsat k úspěchu. Z uvedeného vyplývá, že chytat má smysl pouze takové krtonožky, které mají v průměru přes zadek alespoň průměr vašeho prstu. Věřte, že brzy se vám stane chytaní koníčkem a zábavou a každý chycený jedinec vám přinese radost a uspokojení. V prvních dvou letech, kdy jsem tuto metodu začal uplatňovat, jsem chytil okolo 300 krtonožek za rok z 400 metrové zahrady. Dnes už se blížím k přírodní rovnováze a má závislost na chytání krtonožek pomalu odeznívá. Pro do zelena rozpálené ekology bych rád podotknul, že saponát sice není na listině povolených prostředků proti škůdcům, nicméně zatím nebyl prohlášen ani za karcinogen a mnoho lidí v něm dokonce myje nádobí, které ani neoplachuje. Ale abych uspokojil i tuto skupinu spoluobčanů, ještě jedna dobrá rada. Nejobávanějším přirozeným nepřítelem krtonožek je ježek. Sbírejte ježky, kupujte ježky, stěhujte ježky, na svátek, k narozeninám, na Vánoce si nepřejte nic jiného než živého ježka. Hýčkejte je a opečovávejte na vaší zahrádce. Kubíkem starých desek či jiného harampádí vytvoříte ježkům podmínky pro život i přezimování, zde se budou radovat a množit. A nebudu neskromný a pochlubím se na konec svým vlastním objevem. Druhým největším přirozeným nepřítelem jsou slepice. Tady ovšem narážím, jak asi tušíte, na řadu problémů. Slepice se v zahradě chovají jako slepice a na rozdíl od krtonožek chodí spát se slepicemi. A to už se ani nemíním zabývat opomíjenou problematikou nočního vidění. Ovšem vhodíte-li chycenou krtonožku slepicím, křídla by si ulámaly…..Kam se hrabe flus. Přeji vám mnoho úspěchů.