Ještě dovětek, možná jsem napsala blbost a někdo mě opraví. Mezi dusíkatým vápnem a hnojivem a sadbou musíte mít opravdu odstup časový, vápno a hnojivo brzo po sobě se tříská, vápno z hnojiva vymlátí nějaké živiny, a malý odstup mezi vápnem a/nebo hnojením a samotným sázaním zase může poškodit rostlinky. Nejjednodušší by bylo dát jen dusíkaté vápno (nezapomenout po zarytí ZALÍT), zarýt kopmost a pak v květnu sázet. A přihnojovat jen při výsadbě k rostlině (hrst organominerálního), a pak v sezoně případně kapalným. 

S plošným "zlepšováním" půdy hnojením celé plochy slepičincem, hnojem či jiným hnojivem si můžete vyrobit nerovnováhu, když nevíte v jakém je vlastně půda stavu. Ten před vámi něco pěstoval, takže mohl i hnojit.. A nerovnováha (něčeho přebytek, něčeho nedostatek, něco se vyplaví nebo vynuluje) je horší a hůř se "léčí" než málo výživná půda.