Vážený pane Zdenku. Omlouvám se, že reaguji velice opožděně a navíc velice nedostatečně. Ona skalka je samostatná disciplína s mnoha problémy. Některé rostliny koření velice hluboko a snažím se jim dát tedy šanci aby měli kam růst, proto můj odpor k geotextilii. Největší mistr skalničkář je příroda a mi amaterští napodobovači by jsme se neměli stydět opisovat (uznávám ale že né vždy to jde). K tomu co považuji za pořádné kytky jen stručně. Pochopitelně, že to je velice nešťastně zvolený termím. Měl jsem na mysli to, co neroste zase až tak samosřejmě jako Sedum a Sempervivum. Jako kostru skalky vždy volím malé dřeviny, především z rodů Daphne (arbuscula, mezereum, petraea,..., Globularia (cordifolia, meridionalis,..., také ale třeba Sedum populifolium. Z bylin potom mám rád rody Saxifraga, Dianthus, Androsace, Campanula, Edrianhus, Primula,.... Z těch suchomilných potom především Levisia kde především ty zatahující jsou prostě naprosto nejnádhernější, Towsendia ale i řada kaktusů především z rodu Opuntia. Momentálně pěstuji řadu druhů které jsou naprosto zimovzdorné a kvetou naprosto nádherně. Vašich 800 m.nm. Vám upřímně závidím, to je pro skalničkáře výhoda, já bohužel mám pouhých 400 m a to jsou zimy na blátě a bez sněhu. S tou delospermou je to podle druhu, něco je plevel, něco né ale snadno se množí snad všechny druhy. Ono to chce v létě vodu a v zimě sucho a to může být trochu problémek. Navíc se traduje, že je to suchomilka což není tak zcela ve vegetační sezoně pravda. V jižní Africe, kde je domovem, má v létě (tedy když je u nás zima) dost vlhko. Rád vyměním zkušenosti s každým pěstitelem ale na psaní moc nejsem. Omlouvám se tedy že jsem odpověděl velice povrchně. V ústě zdraví Jarda