V "boji" s hryzcem jsem si sám pro sebe vyhodnotil, čemu dát přednost a co předem vzdát. Snažil jsem se utřídit své zkušenosti či převzaté poznatky a
i když je to trochu obsáhlejší, snad to pomůže někomu jinému v orientaci (především hryzců, kde to mám odzkoušeno, u hrabošů a krtků nevím, ale předpokládám slabší účinek).
Tedy pravdu mají zcela jistě ti, kdo tvrdí že:

a) vibrace, dusání chůzí nebo pobíháním zvířat či provozem strojů, provoz sekačky, větrníky ukotvené
v zemi apod. prostě hluk, který se přenáší do půdy a šíří se v ní, je vysoce účinný na odpuzení.
  Vyzkoušeno: vysoká účinnost, 1. funguje jen na malou vzdálenost (u větrníků do 2-4 metrů, od cesty s častým provozem do 3-6 metrů apod.)
   2. funguje jen po omezenou dobu - stačí týden bezvětří či 10 - 14 dní nerušeného klidu na zahradě a hryzci se vrací)
   3. nevýhodou je dočasnost - je nutná nepřerušovaná aktivita a kontrola člověka (alespoň každých 2-4 dní) a mají-li odkud se hryzci vrátit, tak se brzy (100%) vrátí!
   a hnízdiště obvykle zůstavá zdrojem mláďat pro znovuosídlení (bývá stranou často v mezích nebo pod starými dřevníky apod. a hlouběji, takže tam hluk tolik neruší)

b) zápach či dráždivá vůně, prostě smrad, aplikovaný do odkrytých otvorů chodbiček je opět vysoce účinný.
   Prostě hryzec - má-li na vybranou - vybere si jiné místo. V zásadě je jedno, který z mnoha doporučovaných zdrojů pachu použijeme.
   Vynechávám kupované pachové odpuzovače, nebo jiné chemické přípravky (třeba kresol - silný desinfekční přípravek aj.)
   Osvědčí se třeba obyčejné vlhké kuřince ve stádiu, kdy uvolňují intenzívně čpavek, nebo čpavková voda nebo listy bezu, aksamitník, chryzantény, tymián...).
   Vyzkoušeno, u každé nalezené díry do chodby: vysoká účinnost pouze po dobu pravidelné obnovy - neúnosná časová náročnost

c) elektronické odpuzovače řadím k předchozím dvěma způsobům,  s poznámkou, že vzdálenost, do jaké působí je pochybná,
   i když se jedná jen o 1-4 metry (podobně funguje zvuk větru v hrdle zakopané lahve)
   Vyzkoušeno: výsledek neprůkazný  (to už větrník je lepší)
   
d) kočky či psi - když se pes vydaří, je lepší než kočka, protože více hryzce zneklidňuje i hlukem a drabáním.
   (pomíjím ideální pěstování úžovek, fretek apod. protože to nikdo asi běžně dělat nebude)
   Vyzkoušena kočka(dříve - kočičince v záhonech; ale hlavně lovila mláďata) i pes (vydrabané díry- nyní - tam kde má pes plotem vymezený přístup, je od hryzců klid)

e) otrávené návnady   (zelený gel apod.)
    kdysi vyzkoušeno, výsledek 1 měsíc klid  - ale již nikdy více (cena, nutnost opakování, ohrožení psů a koček)!
f) pasti (zakopané okurkové sklenice či kyblíky s vodou nebo průlezové trubkové či podobné pasti).
   vyzkoušeno, výsledek během týdne 7 ks (ale jen u hryzci poddolovaného folníku) - značná pracnost u větších pozemků)
g) na číhanou (s motykou či se vzduchovkou)  údajně je úspěšnost značná.
   zkoušeno - bezvýsledně  - s motykou v 5 hodin ráno (či v "lichou hodinu") na hryzce či krtka -  to uměly jen naše babičky a maminky a stejně jde jen o jednotlivé kusy
h) vykuřování (výfukem, vykuřovací patrony apod.)
   vyzkoušeno, výsledek 2-4 týdny klid   (ještě více než týden se přicházejí pochlubit nalezenými mláďaty hryzců - příliš je nežerou, smrdí jim.  Dezorientovaná mláďata hryzců se stávají snadnou kořistí koček také vždy po hluboké orbě)
i) použití plynu, těžšího než vzduch, a jeho aplikace do nor, nejlépe do hnízdiště (a) z 1 kg suchého ledu za 75,- Kč se uvolní cca 0,5 m3 plynu CO2, b) proban-butan z 10 kg lahve - proboha nezapalovat - slouží k zadušení!!)
   vyzkoušeno, výsledek 3 měsíce klid
  
   Závěr pro mne: zůstávám u varianty i) (současně i d))
   příležitostně se nevyhýbám:   a), b) f), h)