Zajímavá informace. Ještě zajímavější by byla informace, zda připustí naši sousedé import a následný prodej zemědělské produkce ze zemí (USA příkladně), kde si z glyfosátu vrásky nedělají.
   Jistěže, pokud se prokazuje, že existují nové poznatky o škodlivosti glyfosátu (a dřívější poznatky byly patrně pečlivě filtrovány, aby nezpůsobily paniku spotřebitelů a následně výrobců),
je regulace formou zákona prvním užitečným krokem - v případě našich sousedů dočasně znevýhodňujícím domácí výrobce.
   Já sám se chemie nezříkám, ale dokud opravdu nemusím, nesahám po chemii, takže u mne zatím letos jen 1x Kuprikol proti kadeřavosti.
Ovšem, musím uznat ekonomické argumenty jiných. Pokud si třeba na myšlence, že bude vysoce konkurenceschopný zejména díky používání glyfosátů či jakýchkoliv jiných koncentrovaných chemikálií
systémem plošné aplikace, někdo založí živobytí nebo přímo byznys, nelze reálně očekávat, že tuto, relativně snadnou cestu opustí
a přejde na jiný, nákladnější systém pěstování, chovu či jiné zemědělské činnosti.

   Dokud se jeho okolí (u zahrádkářů rodina, u producentů zákazníci) nezačne vzpírat konzumaci a koupi jeho výpěstků bez ohledu na cenu, do té doby nemá praktický smysl toto chování příliš odsuzovat, změny budou asi jen pozvolné.
   Vzpomínám si, že už od počátku používání Roundupu existovaly knotové nebo bodové "postřikovače" - nevím, zda ve velkovýrobě je někdo preferoval, ale pro malé pozemky, pro konkrétní stav porostu (plevel nad 8-10 cm, seté plodiny do 3-4 cm)
byly velmi účinné. Obdobně byly ideální pro speciální účely (bodová selekce brambor - množitelské porosty; bodová negativní selekce plevelů - šťovík v trávníku apod.)
Výkonnost byla pochopitelně menší, než plošným postřikem jakýmkoliv herbicidem, ale zátěž prostředí řádově menší až zanedbatelná.
   Jako perličku si neodpustím: Při oponentuře jedné bakalářské práce jsem četl, že studentka převzala oficiální plán opatření nejmenované CHKO (v rámci výzkumu likvidace bolševníku, křídlatky..)
a prováděli plošný postřik Roundupem na březích potoků. Do té doby jsem netušil, že někdo, kdo má přírodu chránit, neřeší, že 85% chemické látky takto nutně skončí v půdě a vodě.
Vždyť - I kdyby   se jednalo o jakoukoliv relativně neškodnou koncentrovanou látku(nechoďme pro příklady daleko, třeba měď), selský rozum napoví, že žádný strom neroste do nebe.