Živý plot z růži

Růže "na živo"  jsem viděla pěkné v zahradnictví Černý vůl. Myslím, že tam byl i ten kultivovaný šípek.  Jinak aby šel živý plot do výšky, měla by být sem tam nějaká stromková, ne?

F.T.

Milá F.T. na Váš dotaz zda stromkové růže do živého plotu, musím odpovědět jednoznačně: "Určitě ne!"

Stromková růže, toť královna mezi královnami. Ta si zaslouží obdiv ze všech stran a solitérní umístění. Nejvýše doplnit u nohou družinou miniaturních růžových dvorních dam s levandulovým doprovodem.

Konec poezie... z praktického hlediska vyžaduje stromková růže mimořádnou péči, zimní ohýbání či pracné zazimování a to by v živém plotě byl asi problém. Navíc tak vysoký kmínek, aby korunka vůbec mohla tvořit pohledovou clonu by bylo obtížné shánět a navíc finančně velmi náročné a neefektivní, uvážíme-li, že stromkové růže nejsou dlouhověké. 

Jediné co bych si uměla představit, několik výškově odstupňovaných řad stromkových růží - sice náročné po všech stránkách (na prostor, údržbu i finance), ale zato exkluzivní pohled (tedy pokud soused nemá za plotem králíkárnu).

Rosa rugosa je vděčná a odolná planá růže, snášející i zasolení půdy, její dospělý keř je ale spíš širší než vyšší zabere Vám 1,5 metru místa, při výsadbě s tím musíte počítat jinak poleze k sousedům a vzhledem k tomu, že je silně ostnitá mohla by působit problémy. Většinou nedosáhne výšky člověka. Takže tvoří spíše nižší živý plot. Pokud se pro ní rozhodnete, tak mezi ní v žádném případě nedávejte velkokvěté nebo anglické růže, je to hřích, rugosy odnožují a udusí je, také údržba ušlechtilých odrůd v ostnité houšti rugos bude problém. Pokud hledáte nádherný divoký přírodní živý plot s voňavými květy, zářivými červenými šípky a na podzim zbarvenými listy je Rosa rugosa dokonalá volba, nestříhá se a nepotřebuje žádnou péči. Navíc exustují i kultivary - Rugosa hybridy, které mají všechny vynikající vlastnoti rugos a jejich květy jsou navíc plné nebo netradičně barevné - purpurově červený ¨Rotes Phänomen¨, něžně růžový ´Jabloňový květ´, karafiátokvětý ´F.J. Grootendorst´ve třech odstínech, žlutokvětá ´Agnes´, bílá plnokvětá ´Blanc Double de Coubert´, pinkově růžová ´Dagmar Hastrup´...

Pokud Vaše růže dorostou maximálně 2.5 až 3 metry budou to spíše střední až nižší pnoucí růže. (Vždycky je dobré si informace z cedulky ověřit v nějaké spolehlivé encyklopedii.) Pokud Vám jde o hustý porost, můžete je dát blíž, tedy asi 70 cm. Obvyklá vzdálenost je okolo 1 metru, ale záleží to na účelu užití a vzrůstnosti rostlin. Nedokážu odhadnout jaké máte s pnoucími růžemi zkušenosti, tak si dovolím upozornit, že pnoucí růže se samy nepnou, je třeba jim pomoci vyvazováním. Vyvazování do vějířovitého tvaru podpoří bohaté kvetení, dokáží však kvést přebohatě i svazované do přísně vertikálního sloupu (což ovšem vyžaduje specielní řez).

Typickou vlastností těchto statných růží (nejenom climberů ale i ramblerů a vzpřímeně rostoucích sadových) bývá "vyholená noha"- málo obrostlá spodní část silných starých nosných větví. Pokud nechcete průzor předsaďte před ně velkokvěté nebo mnohokvěté růže, eventuelně vyšší trvalky. Budete mít dvojnásobné potěšení a navíc v době, kdy jedny odpočívají pokvetou druhé.