Takže ta moje Nahéma má dvě poupata, nevím, jestli je radši nemám uštípnout, když měla takový špatný start na jaře. Co myslíte? Protože tady už několik dnů urputně lije a lije, ta moje růžová zahrada dostává dost na frak. Jak jsem již několikrát psala, že mám mezi růžemi samovyrostlé kopretiny řimbaby, tak ty jsou teď v plném květu, normálně nádhera. Jenomže jak jsou těžké od deště, rozložily se do všech stran a stáhli s sebou i růže, hlavně ry s tenčími stonky. Takže děs a pohroma, ani mě tam nebaví chodit. Všechny ty historické krasavice, které mají plné květy jsou částečně zdevastované, ohnědlé od vody, poupata co zbyla se samozřejmě bez mé pomoci neotevřou, to se u těchto typů stává. Nádherně teď kvete Leonardo da Vinci a Uettersen, v loni zasazená Variegata di Bologna pustila jenom jeden květ, už je po něm, historických mám mnoho. Jedinou výhodou letošního hnusného léta je, že se nemusí zalévat a tím jak byla zima, květy hned neodkvetly, jako v loni. Ikdyž nemám zahradu nijak velkou, musím každý den naplánovat, co udělám, aby mě plevel a tráva nepřerostly. zatím to všechno jakž takž šlo, ale tím jak se rozvalily ty záhony na všechny strany, musím vymyslet co s tím. Pravděpodobně nějaké zábrany z dřevěných latěk, které doma nemám, budu muset něco sehnat. A ostříhat všechny odkvetlé růže, také je potřeba trochu proplít, a to jsem chtěla projít bylinkovou zahrádku a přetvořit jí k obrazu svému. A pozdravit a pochválit všechny růže, které letos kvetou poprvé. No co naděláme. Uvaříme čaj s rumem a půjdem pročítat dostupnou literaturu. Mějte se hezky.
.
