Protože všechny milujeme anglické růže a už nenápadně vyhlížíme příští sezonu, co takhle se domluvit, jak se stříhají angličanky. Informací je spousta, ale protimluvy, jedni nechat bez střihu, pouze čistit, druzí, přistřihnout, další až k zemi jako čajohybridy. Tak co s tím, nerada bych je zkazila. Jednou jsem takhle chtěla pomoci staré růži u domu, teď už vím, že je to ČSR, tak jsem ji přistřihla jako čajohybrid. Holka pak tři roky nekvetla - asi se urazila, teď jí jenom čistím a občas přistříhnu, když vyžene letorost dva metry dlouhý.

Letos na jaře proletěla naší zahradou EMA. Od sousedů mi na tu mou těžce vydřenou růžovou zahradu srazila tři obrovské smrky. Když jsem viděla tu hrůzu, hned jsem volala SOS p. Šípa, co s tím mám dělat, že to bude pravděpodobně totálně rozlámané, hlavně po úklidu těch větví a dřeva, kdy se po zahradě pohybovalo spoustu lidí. Poradil mi, co bude polámané přistřihnou, co bude úplně rozlámené, ustřihnout až u země. Naštěstí to bylo brzo na jaře, růže - anglické a historické, byly krátce zasazené, tak to nebylo tak šílené. Nejhorší práce byla se stojany na růže, které byly propleteny ostnatými výhonky a musely se ustřihnout až u země. Potom jsem pořád chodila a kontrolovala, jak rostou, u historických to prošlo bez problémů, mají velkou regenerační schopnost, anglické byly také dobré, jenom jedna chudinka, zůstala jí jedna taková slabounká větvička a moc se jí nechtělo růst, ale naštěstí už kvetla. Ale dodnes cítím tu beznaděj, když zahrada byla zavalená stromy až k domu. Ještě, že se nic nikomu nestalo. Přitom to trvalo pár minut. Mějte se hezky.