Ani mě pletí nebaví, tak mu "předcházím". Nejprve jsem zvažoval mulčování (něčím?), ale ještě před výsadbou prvních keřů jsem se na to ptal Bredika - réva potřebuje dýchat. Důležitá je struktura vrchní vrstvy půdy záhonu. Musí být drobivá aby se po dešti netvořil tvrdý krunýř. Stačí přidat směs kompostu s pískem a udržovat povrch kyprý. Já jednoduše projedu povrch vidlemi. Jde to velice rychle, narušený plevel nevybírám, sám zaschne. Navíc se těmi vidlemi vytvoří na povrchu takový působivý "manžestr". Tak to vydrží, dokud nezaprší. Drobný déšť nevadí, vláha se vsákne a je dobře využívána révou. Když přijde pořádný liják, počkám až začne povrch usychat a projedu vidlemi. Je to rychlé, fyziky nenáročné, nevíc se nepoškodí kořeny a narušením půdních kapilár se udrží vlhkost půdy, která je tak na povrchu drobivá, lehká, vzdušná a teplá, navíc bez plevelů. Já ani za sucha v horkém létě nezalévám - není třeba. Dalším důležitým prvkem jsou beton. dlaždice, které mi zbyli z příjezdové cesty. Tu jsem naopak zatravnil. Dlaždice 50x50 jsem fričkou napůlil a položil podél záhonu viničky. Tak neprorůstá plevel do záhonu, ve vinici se dá dělat i po dešti, dobře se pracuje se sekačkou a dlaždice jsou navíc takové malé radiátorky-akumulátorky záhonu. Zdůrazňuji, že mám zahradu nevhodně orientovanou a skloněnou k severu, od jihu zastíněnou naším a sousedovým domem a od západu zase stíní sousedovy ovocné stromy, takže vinička je plně osluněna pouze do 13 hod. pak střídavě jen částečně, nebo vůbec a v září už jen dopoledne. Ale beru co mám.