Vaše pozorování má logiku. Plísňové nemoci a jejich intenzita závisí na těchto faktorech (obecně):

- vlhkost vzduchu a doba ovlhčení povrchu listů
- teplota
- úroveń promoření daného území spórami patogenů

Takže nejhorší to bývá na místech s trvale vyšší vzdušnou vlhkostí s častými dešti, vyššími průměrnými teplotami a místech s vyšší koncentrací viničních výsadeb. Protože réva potřebuje teplo, je logické že právě ve vinařských oblastech bude výskyt plísňových chorob nečastější a nejintenzivnější. A nejhůře na tom budou místa s trvale vyšší vzdušnou vlhkostí například výsadby poblíže toků, u lesa, v dolíku a závětrné straně svahů, čili výsadby s nižším vzdušným prouděním, kde listy po ránu pomalu osychají a podobně. Například na východním pobřeží Jadranu, kde je výrazně tepleji než u nás, v létě takřka neprší a vzdušná vlhkost je trvale nízká (v noci zde nebývá rosa). Protože zde nedochází k častému ovlhčení listů, je výskyt plísňových chorob oproti našim studenějším a vlhkým končinám minimální. Pěstují tu v klidu tradiční staré evropské odrůdy a zdejší pěstitelé příliš nejsou zvyklí proti plísňovým chorobám zasahovat. Ale běda, jak přijde atypické léto a vydatně a dlouhodoběji zaprší, jak se to stalo například letos. Plísně jim to sežehnou natotata. Což se i letos stalo.