Živinový most

Zdravím,

zkoušel jste někdo někdy naroubovat dvě rajčata vedle sebe, třetím rajčetem? Třetí rajče zneškodním a jeho stonek použiji k propojení dvou rostlin.

Možná blbost, asi kdo ví. Mě voloviny, co bych chtěl zkusit napadájí pořád =).

Pokud myslíte živiny jako roztok minerálních látek, tak ty proudí stonkem z kořenů do nadzemní části, tedy jedním směrem. Vy byste chtěl, aby proudily oběma směry. U asimilátů je to podobné, proudí z místa jejich tvorby do místa spotřeby, také jedním směrem. Ale i kdyby to fungovalo, tak stejně tím žádné živiny navíc nezískáte.

Takže pokud dáte "most" jedním směrem, nejhůř na tom bude první rajče (bude živit sebe a ještě vedlejší), ostaní budou mít živin normálně, jen poslední jich bude mít víc (od předposledního +své). To je podle mne zbytečná práce, ale když si rád hrajete ...           Lída

A co tím, když to bude fungovat, získáte? Tedy kromě té radosti z experimentu, který ještě nikdo před Vámi pravděpodobně nezkusil (a tuny práce navíc)? Co bude hypoteticky výsledkem?

Milan HP

Nejsem si jist tím tokem živin. Myslel jsem, že by mohla rostlina růsti rychleji a kompenzovat nedostatek živin napříč půdním prostorem. Až to rajče chytne plíseň tak to bude celkem sranda =)

Jedině více kmínků s kořeny pro jeden olistěný a plodící vršek. Ale bylo by to třeba provést v mládí rostlin, později by byly ve větším stresu z rozsáhlých poranění...