Výsev neúspěchy

Už druhou sezonu se potýkám s neúspěšným výsevem - předpěstováním. Popíšu, jak to dělám, jestli vás napadne, kde dělám chybu, prosím napište. Týká se to zejména rajčat, paprik.

1. 24 hod nechám semena namočit, abych deaktivoval inhibici

2.v minikvětináčích si připravím si zeminu pro výsev a množení

3.vložím cca 1cm semínka do zeminy, zvlášť do každého květináče

4. Zahrnu a každý den pošplíchám rozprašovačem

5. v místnosti je cca 18 stupňů

Buď semínko vůbec nevzejde, nebo jen tenký stonek s děložním lístkem, který do týdne odumře.

Problém je nejspíš v teplotě. Papriky optimálně klíčí při 27°C, 18°C je pro ně naprosto nedostatečné. Rajčata nejrychleji klíčí při 22 - 24°C. Při 18°C jim to trvá mnohem déle, což dává příležitost plísni, aby se chytla na povrchu substrátu. Tohle vidím jako hlavní příčinu.

Máčení semínek na 24 hodin je zbytečné (a možná i škodlivé). Semínka rajčat ani paprik se neošetřují chemicky před prodejem a přírodní inhibitory lze deaktivovat (hezké slovo!) namočením do okysličovadla. Používají se různá, osobně používám slaboučký roztok hypermanganu (jen lehce růžový), ale stejně dobře nebo i lépe prý poslouží 3% peroxid vodíku. Drsňáci používají zředěné Savo. V hypermanganu či peroxidu stačí půl hodiny, v Savu maximálně 5 minut. Ale to jsem nikdy neměl odvahu použít. Vadí mi tam ten chlor. S hypermanganem mi vyskočila klíčivost u rajčat z cca 60 na 90%. Ovšem s paprikami to ani nehlo, s těmi mám stále stejné nevalné skóre. Taky asi někde dělám chybu.

Možný problém je také v substrátu. Jaký používáte, tedy od jakého výrobce?

Milan HP

Rajčata vysévám takto : v ničem nic nemáčím. Výsevný substrát dám cca v 3cm vrstvě do ploché misky od nanuk.dortu, urovnám a v rozestupech semínka zatlačím asi půl cm do zeminy. Opatrně zavlažím. Přiklopím víčko a postavím do kuchyně na parapet. Když rostlinky vzejdou, sundám kryt. Když se objeví pravé lístky, přepíchám do kelímků od jogurtu a přestěhuji do ložnice, kde je chladněji. Asi po týdnu přihodím ke každé rostlince pár granulek cereritu. Ven dávám po zmrzlých.   Lída

Lído, a jak teplo je na tom kuchyňském parapetu? Je pod ním topení?

Milan HP

Ano, topení je pod parapetem puštěné na 3, v samotné kuchyni asi 23°C. V chladnější ložnici je cca 17-18°C, jsou na parapetu nad vypnutým topením a s mírně pootevřenou ventilačkou.           Lída

ps - když už je pak venku tepleji, ale v noci zima (a je ještě před zmrzlými), tak je přes den stěhuji na balkon (JZ) a večer dovnitř, aby se otužovaly.                 L.

Dobrý den. Máčení semínek není zbytečné, natož škodlivé, ale je to prastará metoda profi zahradníků. Krásně to popisují ve starých knihách o pěstování zeleniny.  Sám máčím téměř vše na 24 hodin ve slabém roztoku Lignohumátu a některé odrůdy paprik začaly klíčit již druhý den. Rajčata po máčení klíčí úplně luxusně. Máčím i hrášek. Nedávno jsem máčel celé balení hrachoru a nechal jsem je v lázni 48 hodin a pak šupnul do hrníčků. Už leze všechno. Je to velmi spolehlivé. Stanislaw

Také mám s namáčením semínek jen dobré zkušenosti.

           Vladimír

Zdravím vespolek.

Má smysl takto namáčet i osivo košťálovin?

Stanislawe (opravdu tam máte dvojité W?), s tím máčením mám problém. Názory se liší, takže se uchyluji k logice. Není pochyb, že semínka nabobtnají, ale pokud budou v zavlaženém substrátu, stane se to samé. U semínek, která jsou mrňavá, je to výhoda, protože se s nimi lépe manipuluje (mrkev, petržel, apod). Naopak u semínek, která jsou mořena už u "výrobců" na setí přímo do země (např. košťáloviny), mi přijde, že namočení na dlouhou dobu, tedy den a více, naopak může uškodit jejich odolnosti vůči nákazám v zemi. Nebo se moří z jiných důvodů? Samozřejmě mluvím o namáčení v čisté vodě. Různé přípravky přidané do vody mohou přímo působit na přirozené růstové inhibitory. To už je trochu jiná záležitost. Tam se ale většinou nejedná o dlouhodobé namáčení.

Lignohumát (používáte čistý - a drahý - sodíkový lignohumát?) například ovlivňuje membrány semen, takže vytváří silnější kořeny. Tomu rozumím, ale čistá voda? A ještě, pokud je voda tvrdá a semínka, třeba paprik, jsou chráněna "mrtvou" hmotou (u rajčat je to jinak), minerály, které se z ní mohou uložit na semínkách, vlastně zhoršují schopnost klíčku prorazit obal, ne? Rozhodně přispějí k "helmičkám". To je moje zkušenost s vodou tvrdosti 3. Proto teď ke klíčení používám dešťovou/sněhovou vodu.

Díky za odpověď.

Milan HP