Rajčata - plíseň

Když jedu na chalupu, všude kam se podívám, nádherný lány brambor právě vyrážejících z brázd. Jsem nadšený, jaká je to skvělá technologie.

Dvouřádková výsadba. Krása. Lépe se odkamenují, sázejí, ošetřují i sklízí.

Ono je to v tomhle vláknu offtopic, ale máte recht. Proto tak hýkám nadšením, kam se tu technologii povedlo dovést. Sleduju to od jara od přípravy půdy a je to balada.

Ale to není v severozápadních Čechách, že ne? Lán brambor jsem už neviděl tady u nás léta. Ale možná to zase začne, protože při těch cenách se to už zase vyplatí. Litoměřicko vypadá takhle, Polepy a okolí. Naštěstí pro mne to je o hodně níž a docela daleko.

Milan HP

Dovolím si poznámku tak trochu kacířskou: Brambory nebývají zdrojem plísně bramboru rajčat. Brambory napadají jiné rasy plísně bramboru, které na rajčata moc "nejdou". Teď napadá brambory a rajčata alternariová, hnědá skvrnitost, která se zaměňuje s plísní bramboru. Rajčatům nyní škodí i bakteriózy, které se také pletou s plísní. Na alternarii dobře působí azoxystrobin (Ortiva) a mancozeb (Acrobat, Dithane, Ridomil...) a třeba i přípravky s difenoconazolem (Revus Top, Score...). Na bakteriální infekce funguje měď (Champion nebo už bývalý Kuprikol aj.). Takže hned bych udělal postřk mědí (Champion), za pár dnů (s mědí raději nic nemíchat) Ortiva nebo Acrobat, Revus Top, Ridomil, Score. No, a pak dle počasí proti plísni bramboru na rajčatech Acrobat nebo Ortiva či Ridomil, nebo eko měď.

Takže stačí mít: Champion a Ortivu, nebo Champion a Acrobat, nebo Champion a Ridomil, samozřejmě i další. Ale tyto jsou běžně dostupné.

Letos je po dlouhé době deštivé počasí!

Musím oponovat. Bramboy jsou jednoznačně zdrojem plísně bramborové. JInak by se tato plíseň nejmenovala u nás plíseň bramborová (Phytophora ifertans). Plíseň bramborová je nejnebezpečnější chorobou, která může během pár dní znkičit celý porost rajčat. Toto jméno dostala podle toho, že jediným zdrojem této plísně jsou přes zimu uskladněné hlízy brambor z porostů napadených touto chorobou. Na rozdíl od Alternariové skvrnitosti (která se někdy označuje jako plíseň raná) u které spóry přežívají ve zbytcích napadených rostlin a proto se nedoporučuje pěstovat rajčata po sobě na stejném místě, případně nať z napadených rostlin dávat na kompost, který se druhý rok použije. Jsou i další podobné houbové listové choroby (obecně plísně- třeba Septoriová skvrnitost), ale na všechny by měly fungovat fungicicdy uvedené výše. Jen pro připomenutí, každá listová choroba není plíseň bramborová!! Jinak si myslím, že hlavním důvodem proč konkrétně plíseń bramborová už není takovým strašákem je, že velké bramborářské firmy chrání své porosty tou chemií a zvláště firmy, které produkují sadbu brambor musí udržet své porosty bez této plísně. Myslím si, že tyto porosty jsou také hlídány SRS a v případě, že by na nich plíseň byla, tak by sadba z nich nebyla uznána. My zahrádkáři při každem náznaku myslíme hned na to nejhoirší, hlavně my starší, kteří jsme to zažili.

           Vladimír

pěkně napsané

Četl jsem nedávno článek o kurativním použití fungicidů u jiných rostlin a tam při použití Revus Top na fytoftoru dokonce došlo k zastavení šíření, postižená místa se ohraničila a rostlina následně obrostla. Takže ho zkusím třeba příští rok u jahod, kde mi fytoftora už několik let decimuje výsadby přes moření Alliete a postřiky Polyversem a podobnými věcmi.

Použití systemiky do rajčat, jak jsem napsal, nedělám, zvláště ne nyní, když mi plody začínají vybarvovat. Nikomu samozřejmě názor nenutím, jen nechci konzumovat rajčátka s větším či menším obsahem pesticidů ve tkáních. Jsem psychicky připraven v případě katastrofy rajčata vytrhat a nacpat do popelnice.

Daník

myslím si, že tím, že napadené rostliny nacpete do popelnice, tu plíseň ještě víc roznesete mimo vaší zahradu.