Rajcata - nemoc? Co to muze byt?

Díky, to je opravdu inspirace. A myslím, že nejen pro mne. Ten rajčatový protlak asi zkusíme ještě letos, co taky jiného s těmi přebytky dělat?

Ale sušení česneku mne nikdy nenapadlo. A přitom je to výborná prevence před napadením vlnovníkem. Sadbu namořím, ale u spotřebního česneku je to vyloučeno.

Blumko je podobné San Marzanu, ne?

Milan HP

Ani mi nepřišlo, že by vaše rajčatové pěstitelství mělo nějaké slabší roky. Já už nějakých pár desítek pěstitelských sezon pamatuju a to nejen u rajčat. Byly roky výborné, normální, průměrné, podprůměrné i katastrovální. A žádný pěstiteslký způsob, pokud pěstujete na volném prostranství živlům napospas tohle nedokáže v některých letech postihnout.

Tak, ještě bych přidal dopředu vynikající či výjimečné. To byl u mne rok 2022. Díky pb odolným odrůdám jsem neměl od odchodu do důchodu žádné rajčatově katastrofální roky, ale předtím ano. Typický katastrofální rok byl myslím 2017, tedy ještě předtím, než jsem začal přispívat sem. To mi všech 14 Tornád zašlo na pb. Něco plodů jsem zachránil dozráním uvnitř, ale byla to katastrofa. Ta vlastně odstartovala mé hledání odolných odrůd

A je to přesně tak: nad pěstováním venku máme pramálo kontroly. Což ovšem neznamená, že to nemůžeme totálně podělat. Ale i roky, o kterých se moc nepíše, dají rozdílné výsledky v chuti. Mírně, ale přece. A také míra našeho zalévání a hnojení. Způsob a čas výsevu, výsadby, přikrytí. Vzpomínám si, jak se mi "podařilo" vypěstovat Startky víc než 100gramové. Jenže když jsem do nich kousnul, chuť byla tak nanejvýš 6. Tenkrát jsem začal měnit priority: množství přestalo být jedničkou, to se dá regulovat počtem sazenic. Rozhoduje chuť. A letošní rok byl docela specifický: zpočátku velmi pomalé zrání a podprůměrná chuť, ale později se změnilo počasí a obojí se to vylepšilo až do nadpůměru. Takže nakonec spokojenost. Jiné roky zase byl start dobrý, ale pak to začalo houfně praskat a chytat běžnou plíseň do prasklin. Vysoké ztráty.

Milan HP

Vzhledem k tomu, že nejsme žádní odborníci na pěstování čehokoliv, superlativy šetřím. Pro tepelnou úpravu se hodí cokoliv a nejedná se pouze o rajčata, pokud to není příliš hořké, trpké svírající, nebo jako úplný šťovík, případně napadené nějakou plísní. Je to jen o tom, proč něco takového zpracovávat, když víte, že vám za pár dnů uzraje něco lepšího a nemusíte řešit, že máte málou sklizeň a pokud nezpracujete úplně všechno, nebudete mít nic.Plíseň bramborová je někdy problém, kvůli mé nechuti stříkat například Ortivou.

Má nechuť se vztahuje na veškeré stříkání chemickými přípravky. Takže to nedělám. Výsledky jsou někdy lepší, někdy horší, ale vždycky nějaká úroda je. Někdy až příliš velká.

Milan HP

Tak člověk se musí naučit neřešit ani velkou úrodu tragicky. Prostě sklidím co uznám za vhodné a konec. A tohle se mi potvrdilo například i u švestek na kvas, nedělat žádné železné zásoby slivovice. Protože můžete mít odrůdové kvasy, destilát uskladněný zvlášť v demižonech, jejich pořízení taky stojí nemalý peníz, nehledě na prostory k uskladnění. Za pár let chutná všechno stejně... Pak vidíte, že to nemá smysl, protože já se v destilátech na způsob obilné whisky nevyžívám. Ale ono je to tak u mnoha dalších věcí, i hovězí maso po roku v mrazáku se musí důkladně ořezat, protože už je prostě cítit...

Nikdy mně nenapadlo, že by mně mohla u rajčat vadit slupka, ať už u velkých, nebo u malých, ale budiž. Co se týče tepelného zpracování, tak je mi líto vlastnoručně vypěstovaná rajčata dávat i na lečo. Tak moc mi chutnají syrová, čerstvě utržená a plodů není ani tolik. Přebytky dávám do lednice, kde je box na 0°C. Uznávám, že by to chtělo větší výsadbu, lečo je taky výborná chuťovka. Ptal jsem se Milana HP na tu polní, salátovou okurku maximálně odolnou proti plísni, máš nějaký typ, Milane? Koupil jsem semínka dvou odrůd a jedna splesnivěla dosti brzo a druhá ještě žije, ale nedala těch plodů taky moc. Myslím, že na obou bylo napsané, že jsou odolné proti plísní. Vždycky jsem kupoval jen Lindu F1 mix. Možná se mi to jen zdá, ale pěstovat polní salátové okurky na spirálách k rajčatům není asi nějaká zvláštní výhoda. Snad jen kvůli ušetření místa. Přihnojoval jsem je stejně jako rajčata. Příště dám pod ně víc granulovaného slepičího hnoje.

Tady musí jít o nějaký omyl. Ne, že bych nepěstoval okurky, ale nikdy jsem nepěstoval salátové okurky. Nemám skleník a venku se mi osvědčují a i chutnají víc nakládačky. A v posledních cca 5 letech se držím běžné odrůdy Regina F1 pěstovanou ze semínek přímo na stanovišti. Na "vzdušné" konstrukci. Zrovna teď vrcholí sezóna. V mých podmínkách to má tu nevýhodu, že jsou později, ale těch mých neúspěchů se sazenicemi bylo už hodně, takže jsem změnil strategii. Kdysi jsem zkusil partenokarpické Zuzanu a Karla. Děsná bída. Ale přes zimu doma za oknem si vedly slušně. Takhle to vypadalo u mne. Teď samozřejmě už jsou mnohem víc postižené plísní, ale i tak rodí jako divé. Nenakládám, nechávám přerůst na saláty.

Milan HP

Vlastně jsem takovou odpověď čekal a dělá to tak kde kdo. Takže Regina F1, dobře. 

Nemyslím si, že to řeším "tragicky", spíš se snažím to řešit pragmaticky. Ale jednu věc bych opravdu špatně snášel: kdyby se moje zdravé výpěstky vyhodily na kompost nebo do popelnice. U ovoce to ale mám trochu jinak, protože to u mne roste samo. Ale i na ovoce už jsem si našel pár spotřebitelů, někteří dokonce dojedou si je sami načesat. Párkrát nechali moji synci vypálit calvados z moštu, tedy když bylo spousta jablek. Výsledkem bylo GGT (jaterní test na konzumaci alkoholu) 3,34, když horní limit je 1,19. Tak jsem urychleně tvrdé pití opustil úplně. Dobré vínko mi naposledy vyneslo 1,54, což považuji za přijatelné.

Nicméně mám dobrou zprávu: dneska přijel dospělý vnuk a ptal se, zda má úroda dá dost rajčat na výrobu domácího kečupu. Že si ho s přítelkyní uvaří. Srdce mi radostně poskočilo. Tak jen doufám, že si to nerozmyslí. Má úroda, až začnou naplno zrát rajčata na řízcích (přes 30), dá na několik várek. Ač to zpočátku tak nevypadalo, letošní rok se rajčatově vydařil hodně nad průměr. Alespoň u mne. A nakonec i chuťově.

Milan HP