Rajcata - nemoc? Co to muze byt?

Já pěstuju rajčata taky v květináčích venku na trávníku. Nikdy by jsem nevěřil, jak dobře to půjde. Pseudomonády se jen tak nezbavíte, některé choroby zůstávají v půdě, divím se, že se ještě neobjevila ta průsvitka. U mě to zatím na menší výnos nevypadá, všechno je OK. 

U mne taky. A jsem rád, že choroba nepostupuje. Ať už to je, co je.

Já naopak objevil první neklamné známky PB, paradoxně na řízku odolné odrůdy. Zatím jen listy, které otrhávám. Je jen otázkou času, kdy se to objeví na neodolných odrůdách, které jsou obsypané plody. Mám ale za to, že když je otrhám a nechám uzrát uvnitř, nedostanu o moc horší chuť než byla ta utržených přímo z rostliny. Jsou bez cukru, praskají, jsou moučná, ale s vodovitou chutí. Nejmíň 3 stupně pod svou nejlepší chutí. Chutnají slušně jen v salátu, poněkud přislazeném. Prostě letošek je zatím velké rajčatové zklamání. Snad bude trochu líp.

Milan HP

Zdravím do Ústí nad Labem, Milane. Já můžu potvrdit pouze to, že jsem shodou okolností našel včera také kus podezřelého černošedého listu. Ale jinak jsou rajčata skvělá. Alespoň Gardenberry se skví svou typickou bohatou rajčatovou chutí. Prozatím zraje jen to, pak nějaká Jahoda, Goldkrone a více Mandatu. Jak jsem psal Jahodo je sice levnější (osivo), ale na Gardanberry rozhodně nemá. Chtěl jsem říct, že rajčata jsou kvalitní, ani jich po dešti moc nepopraskalo, ale tady pršelo jen výjimečně. Listy i přestaly žloutnout. Nejhorší je, že si mi už vůbec nechce používat žádné pesticidy na žádné plody, ani na ovoce ani na rajčata a to jakékoliv i insekticidy.

Nevýhodou pěstování rajčat v květináčích venku na slunci je to, že je musíte každý den zálévat, jinak svěšují listy. Pokud zapomete, a zalejete je až tehdy, když mají listy svěšené, do pěti minut je zase narovnají. Chtěl jsem se zeptat Milana, nebo někoho jiného, jaká je nejodolnější polní salátová okurka vůči plísni okurkové (osivo běžně dostupné).

No to je výborné. Také jsem objevil ne jen jeden, ale spoustu PB postižených listů a také i několik plodů. Ale i můj neodolný kontingent stále dává zralá zdravá rajčata, takže nepanikařím, i když tady pršelo tak, že rostliny vůbec neuschly, a to skoro 14 dní. Rozhodně je letos tady u mne nápor plísně o dost slabší než jindy. Tedy alespoň zatím. Přičítám to tomu, že letos zatím nebyly žádné opravdu silné větry, které jindy přinášejí spóry z Litoměřicka.

Jahodo a Tomato Berry (dnes Garden Berry) jsou v jiných chuťových ligách. Dobře dozrálé GB je extraliga. Má i PB odolného parťáka: Apple Berry Red.

Pokud vím, jsem tady jeden z mála nestříkačů, ale není to z dogmatismu. Správně uplatněné fungicidní postřiky jsou užitečné. Ten problém vidím v tom, že jsou účinné pouze pokud jsou uplatněny preventivně. A teď je tu dilema: když plíseň nepřijde, byla ta chemie zbytečná a její vlivy na zdraví nejsou tak docela jasné. Ale když počkáme, až se nákaza objeví, může být zase už pozdě. Takže jsem to vyřešil po svém: pěstuju převážně plísni odolné odrůdy a vždy k nim připojím i neodolný oddíl svých oblíbených odrůd, pro případ, že plísně nepřijdou. Když přijdou a zlikvidují má neodolňata, v klidu ztráty odepíšu, protože odolňáci mi spolehlivě dají zdravá rajčata až do zámrazu. A z pesticidů/insekticidů používám jen jeden: Alpu francovku. Letos mi napadly jedno zelí mšíce, to zelí jsem stříknul Alpou a děj se vůle Matky Přírody. A zelí bylo najednou čisté, i když ty napadené listy odpadly. Totéž s molicemi. Brokolice ošetřené Alpou krásně odplodily půlkilové hlavy. Mají stále molice, ale v množství, které je vážně nepoškodí. A já vím pozitivně, že ta Alpa je pro člověka neškodná.

A mám i dobrou zprávu o chuti svých rajčat. Chutnatelně se zlepšují s každým dnem hezkého teplého počasí. A rychlost zrání je najednou až neuvěřitelná. Asi se stydí, že se tak dlouho flákala.

Milan HP

Dobrý den.Prosím jakou používáte koncentraci té Alpy? Děkuji za odpověď

Neředěnou. Lehký postřik z ručního sprejovače na kosmetiku.

Milan HP

Na doporučení Milana jsem jako insekticid proti živočišným škůdcům v zelenině začal s úspěchem také používat silnější alkohol, v mém jde o 60% slivovici, ale dříve jsem užíval bez problémů i 76% líh. Mohu potvrdit, že je to účinný ekologický insekticid proti mšicím, molici skleníkové a vlaštovičníkové ve všech stádiích a vajíčkům můry zelné a běláska. Přirozeně ovšem je třeba postřik opakovat častěji, jde o kontaktní prostředek, neboť alkohol se rychle vypaří. Na druhé straně alkohol nezatěžuje životní prostředí a je dosažitelný a použitelný kdykoliv, snad jen při aplikaci na přímém slunci bych byl opatrnější.

Proto ten alkohol v pořadech Receptář kombinovali se mýdlem, olejem a saponátem a ředili vodou. Ovšem proti sviluškám na listech okurků ve skleníku to bylo smrtící před lety i pro ty okurky. Asi jsem udělal moc silný nálev. Samotný líh listům neublíží ani když je budete máčet v nádobě. Popravdě řečeno si nedovedu představit stříkat tak silným alkoholem ve velkém, třeba motorovým rosičem, a z bezpečnostních důvodu bych před tím všechny varoval, mohlo by to být pak ohnivé inferno!

Tak u mě jde hlavně o postřik špičatého zelí a pekingského zelí proti napadání listů mšicí, molicí vlaštovičníkovou a běláskem. Samozřejmě je možné užít i chemické prostředky, ale příčí se mi postříkat jimi něco, co budu konzumovat. To mi alkohol připadá ekologičtější. Alkohol už víc, než rok nepiju a zůstaly mi nějaké staré zàsoby slivovice, tak se mi na postřik hodí. Nestříkám toho najednou litry, slivovici mám nalitou v půllitrovém ručním rozprašovači. Proti svilušce ale není alkohol dostatečně účinný, stejně tak nizničí komplet vlnovníka rajského.