Rajčata 2024

Ty dva záhony jsem měl uhrabané, natažené hadice pro zalévání a položené textilie. Udělat sazákem 64 otvorů mně trvalo zhruba 20 minut (schválně jsem si to měřil, první polovina za deset minut). Nejhorší práce je potom rozdělit sazenice tak, aby jejich místo odpovídalo tomu, jaké jsem jim určil v nákresu. Potom se jen stáhne kelímek z kořenového systému sazenice a tato se vhodí do jamky. Přisype se zemina, kterou jsem měl z dělání jamek a nakonec se vše zalije. I se sázením řeckých fazolí mně to všechno trvalo dvě a půl hodiny.

           Vladimír

Hnojivo do jámy tedy nedáváte, čím a kdy tedy rajčata přihnojíte? 

Pokud to byla otázka na mne, tak používám jako základní hnojivo cererit a popel ze dřeva. Pokud mám pocit, že bych měl přihnojit v průběhu sezóny, tak mám dobře rozpustná hnojiva (ledek vápenatý, síran draselný rozpustný, růžový Kristalon a Phosfik). Lze použít jako postřik na list nebo zálivkou.

           Vladimír

Dnes byl zveřejněn můj další článek Československá rajčata 1. Lze si přečíst na

https://www.zahrada.cz/clanky/author/vladimir-g/

           Vladimír

A takhle vypadala moje průzkumná četa včera. Už se objevují špendlíkové hlavičky plodů. Do konce června ale zralá rajčata určitě nebudou. V pozadí jsou menší 3 sazenice z hromadného výsevu 21.3. Zbytek jsem dosazoval 19. a 20.5. Celkem mám letos jen 30 rostlin přesně. Ovšem budu opět řízkovat plísni odolné.

Milan

Zdravím, máte někdo dobré zkušenosti s tím, jak vápnit půdu? Před 2 roky jsem pořídil polykarbonátový skleník- rajčata v něm rostou nad očekávání, ale na spoustě z nich mám později ve spodní části hnědé skvrny. Co jsem zjišťoval, tak to vypadá na nedostatek vápníku- ale hned jsem do půdy přidával vápenec a bohužel beze změny. Tak jsem zvědavý, jak to letos s rajčaty dopadne. (jedná se opravdu jen o rajčata ve skleníku- venku rostou bezproblému, ale tam je zase musím vysazovat později a trvá jim déle, než dozrají).

Hlavní příčinou suché hniloby ve sklenících nebývá nedostatek vápníku v půdě, ale příliš vysoké teploty vzduchu za slunečných dnů a tím i půdy. Ve vysoké teplotě pak ztrácejí kořínky část schopnosti přijímat živiny, najmě vápník. Proto se nijak neprojevilo přidání vápence, předpokládám, že dolomitického. Ten se ovšem rozkládá velmi pomalu.

Proti suché hnilobě se často používá postřik na list, a to buď Wuxalem Calcium nebo ledkem vápenatým. Tím se obchází omezený příjem z kořínků. I zálivka ledkem vápenatým (složka Kristalonu zdravé rajče) je prý o něco účinnější než dolomitický vápenec.

Ale naprosto základním opatřením je udržet teplotu ve skleníku pod cca 35°C. A to vůbec není sranda. A pomůže i ranní či dopolední zálivka, kdykoliv má být slunečný den.

A protože nejvíc náchylná na BER (suchá hniloba - Blosson End Rot) jsou velká a hlavně bifteková rajčata, doporučuje se do skleníků dávat spíš cherry nebo koktejly. Malá rajčata BER zdaleka tolik netrpí.

Milan HP

aktuálně rajčata ve skleníku. Walter