Mohu již přenést do skleníku?

Pane Bred-iku, já už tu diskuzi nestačím sledovat, jak je dlouhá a nestačím se divit. Ale upoutala mě zvýrazněná část vašeho příspěvku. Aniž bych tedy pročítal celou diskuzi a přečetl si tu vaší zvýrazněnou část, není mi jasné, co z ní považujete za totálně nesmyslnou. Já naopak mohu potvrdit, že vzduch a půda v mých sklenících se ohřívají stejným způsobem, jak je stručně popsané v těch několika větách.Jinak samozřejmě obdivuji vaše zkušenosti nabyté při semenaření v semo, škoda, že nám nemůžete své zkušenosti na tomto poli tady předat. Walter.

Bez nějakých emocí si stejně jako Bred-ik myslím, že půda se neohřívá od vzduchu, ale ve skleníku funguje tzv.skleníkový efekt, jak příhodné slovo. Je to obyčejná fyzika. Světlo projde sklem skleníku, dopadne na tmavou půdu, část se ho odrazí a část se přemění na teplo (ohřeje půdu). Od tohoto tepla se ohřeje vzduch. Teď k tomu podstatnému. Teplo má jinou vlnovou délku než světlo a právě proto brání sklo jeho vyzáření do prostoru. Dalším podobným materiálem je polykarbonát. Pochopitelně i skleník má ztráty a to hlavně vedením, případně prouděním, ale tyto ztráty jsou zanedbatelné vůči ztrátám, které by byly z vyzařování (ev sálání jak jsme se my starší učili ve škole). tak to funguje i s oteplováním naší matičky země, jen to co brání vyzáření tepla je něco jiného než sklo,

           Vladimír.

no a o tom to je, ta diskuze. Takže děkuji za názor a vysvětlení. Walter

Vladimíre, skleníkový efekt zabraňuje úniku tepla. O tom jsem se ale vůbec nezmiňoval. Jeho funkce je jasná. Jde o to, kolik sluneční energie ohřívá půdu či hmotu ve skleníku a kolik se jí zachytí v materiálu oken, který se se samozřejmě ohřívá také. Rozhodně nepropouští všechnu energii záření. Nemám jasno v jakém poměru, ale v principu to tak funguje.

V létě je půda pokrytá rostlinami, které vstřebávají energii. A přesto je těžké skleníky uchladit. Protože rozehřátý materiál skleníku dál vzduch ohřívá i třeba nad přijatelnou míru. A půda se dál ohřívá vzduchem, ne přímým ozářením. Samozřejmě skleníkový efekt zabraňuje vyzařování tepla zpět to volného prostoru. A zahradníka z toho bolí hlava. Takže se skleníky bílí či zakrývají, aby se záření odráželo.

Milan 

jinak když nesvítí slunce, tak je i skleník prdlajz platný. Jako třeba dnes teď v pravé poledne v ČB +4,5°, zataženo, déšť a nechutný severák. V Brně sice totéž, ale teplota 7,9°. Jóó to se to pěstuje a přitom někde říkají, že v Budějovicích prý by chtěl žít každý. A to jsem zrovna včera přestěhoval do skleníku pomerančovníky, fíkovníky a tomely. Walter

To není pravda. Možná se to na první pohled zdá, že slunce ten Váš skleník neotepluje. Ale ono svítí stále stejně, jen část energie pohltí třeba mraky. Část světelné energie přiletí i do vašeho skleníku, ale není to tak markantní, protože ztráty vedením přes okna se mohou blížit teplu, které slunce ve formě světla přinese. Pochopitelně v noci se to blíží nule.

Chci upozornit, že slunce k nám neposílá žádné teplo, ale jen světlo. Na základě zákona o zachování energie se část tohoto světla přemění ve skleníku na teplo a část se odrazí zpět do atmosféry. Kdybyste měl ve skleníku místo půdy, rostlin atd. jen velké zrcadlo, tak by se skleník ani v nejparnějším létě neoteploval. Pochopitelně tím myslím ideální zrcadlo, které odrazí 100 % světla..

           Vladimír

Waltře, my tady máme trochu vlídněji. Dal jsem do kupy i západní balkonovník, hodil jsem tam asi 20 sazenic rajčat, ale protože je tam teplota mezi 11 a 13°C, netroufnu si tam dát papriky. A to mám tu výhodu, že jim můžu i přitopit. Kupodivu tam ale přes noc není pod 8°C. Sleduju to jako ostříž, i kvůli tomu vstávám brzy.

Milan

Vzdávám to. Nějaké vysvětlování je asi zbytečné. Fyzika asi nebyla tvůj oblíbený předmět.

           Vladimír

Byla, a mrzí mne, že to vzdáváš. Potřebuju tomu rozumět do detailu. Tak aspoň nějaké odkazy?

Milan