Kořenový systém rajčete a dalších rostlin

Zdravím, letos jsem si pořídil k pěstování rajčat skolkarske sadbovace (sadbovac pro stromky). Každý sadbovac ma kolem 120ml a je relativně vysoký. Rajčatum však takový sadbovac vůbec nesedí. Kořenový systém se vyvinul pouze z řídka i přesto že rostlina jako samotná dál rostla. Kořeny jsou většinou tak 3cm pod povrchem, dál ne. Taky jsem si někdy všiml, že uhnil stonek. Kořeny zhnědly. Příště asi budu předpěstovávat rajčata v nějakém truhlíku, či rozměrnější krabici. Nebo je predpestuji v mensich sadbovacich a pak presadim do kelimku tak aby stonek byl dost zakrytý zeminou. Víte někdo proč rostlina nevyužila plně prostor květináče a nerostla více do hloubky? Díky

Budu jen teoretizovat, praxi s tím nemám. Jaký substrát jste použil? Řekl bych, že výrobcem bylo použito hnojení, ve kterém bylo příliš dusíku a málo fosforu. 120 ml je dostatečný objem a nemyslím si, že by na růst kořenového systému měl vliv tvar sadbovače. Svou roli také může hrát poměr světlo/teplota.

Osobně používám sadbovače menší a pak přesazuji do cca 0,5l nádobek, ale už s vlastní směsí, obohacenou trochou drceného Cereritu (rovná polévková lžíce na 4l směsi). Letošní výsledky předčily má očekávání. Ovšem první dvě várky s umělých světlem, i když u sazenic vysetých 5.4. a pak na východním okně bez jakéhokoliv "přilepšování" to fungovalo také. Substrát pro semínka používám zásadně výsevní Gramoflor. Nic jiného se mi tak dobře neosvědčilo.

Milan HP

Použil jsem vlastní kompost. Pro příště si raději koupím substrát.

Vždy vysévám do finálních nádob - hranatý sadbovač cca 8x8x10 cm. Na 1 tácek od truhlíku se jich vejde 22. Vysévám 1 semínko do sadbovače, do směsi vlastního kompostu, zeminy ze záhonu a obyč.zahradnického substrátu (v poměru 1:1:1). A dělám to na 2x - poprvé zemina jen do 2/3 nádoby, a po povyrostnutí dosypání zeminy až po okraj. Takto se vytvoří další kořeny i na zasypané části stonku.

Ještě nikdy jsem neměl jediný problém, prakticky 100% klíčivost i ujmutí, rostliny jsou po 6 týdnech (v dubnu přesouvám do skleníku na světlo) perfektní, velké, silné, hustě prokořeněný celý objem. Předpěstování tímto způsobem je zcela bezpracné, jen je potřeba občas zalít.

Díky. Jen se zeptám přisvětlujete doma? Já měl sazeničky doma pod LEDkou, s tím že instanzita byla kolem 5000Lx a výše podle vzdálenosti lsitů od trubice.

Možná, že světlo nebylo dostatečné? Nicméně sazenice vypadaly v pořádku, byly hezky zelené (víc do tmava). Tak nevím.

Nepřisvětluji - vysévám v půlce března a mám je na jižním okně.

Podle mě 5000 luxů nemusí být dostatečné, ideálně 10-20 tis. lx. Já používám slabší světlo 10 tis. lx. na přepikýrované sazeničky a to mám téměř na dotek sazenic, pak jdou pod silnější co dává přes 20 tis. lx, ale s větším odstupem od sazenic, na listy pad dopadá okolo 15 tis. lx. Okolo všech sazenic mám odraznou folii.

Moment, trochu vám nerozumím. Svítivost zdroje se udává v lumenech, intenzita osvětlení v určitém místě v luxech.

Jestliže mám tedy zdroje řekněme 10 000 lm (svítivost se sčítá), vzdálenost (čtverec vzdálenosti), směrové ztráty a osvětlená plocha rozhodujícím způsobem ovlivňují intenzitu osvětlení rajčat či jiných rostlin. Rozhodně ale nelze dosáhnout intenzity osvětlení 10 000 lx.

Letos jsem použil kombinované zdroje (3 LED 20W žárovky, každá o svítivosti 2450 lm a 1 jednu zářívku 36W o svitivosti 3150 lm -  tedy celkem 10 500 lm) ze vzdálenosti cca 20 cm na ploše cca 0,4 m2 a dociloval jsem intenzity osvětlení na vrcholu rostlin přes 3 000 lx. Přesně jsem neměřil. Vypěstoval jsem nejsilnější sazenice, které jsem za ta léta měl - ve směsi s dostatkem fosforu, který rozvíjí kořenové systémy a jen přiměřeným množstvím dusíku, který podporuje růst nadzemních částí (rovná polévková lžíce Cereritu na 4l směsi). Je tu ještě jeden důležitý faktor: barva světla. Tu po zkušenostech volím 6 500°K, tedy denní bílou. Osvětlení růstovými červenomodrými LED světly se neukázalo jako nejlepší u pěstování sazenic. Jinak je tomu u rostlin, které kvetou a měly by plodit.

Růst rajčat začíná už u intenzity osvětlení cca 400 lx. Pak je ale nutno sladit teplotu prostředí s intenzitou osvětlení. Při 3 000 lx či víc se mi osvědčila teplota maximálně do 19°C, ale míň je v tomto případě lépe. Jinak se sazenice vytahují. Nemusíte se mnou souhlasit, ale tohle je to, co jsem se po mnohých chybách naučil. Tím ovšem nechci říct, že ten proces učení je u konce.

Milan HP

Ano, také dosypávám po tom, co semínka vyklíčila. Dodá jim to živiny a pomůže vytvořit kořeny před přesazením. Přesazuji /pikýruji) s nejméně dvěma pravými listy. Funguje to. Jen je třeba vystihnout ten pravý moment, kdy je přendat z vyšší teploty pro klíčení do nižší teploty pro růst: z kolem 26°C do maximálně 19°C. Jak tohle propásnu, mám z nich Eifelovky, které se snadno lámou. A do dostatku světla - když není přírodní, poskytuju umělé.

Milan HP

Ale opatrně, neberte nic "ve slevě" za pakatel. Na výsev ho není potřeba tuny, takže to díru do rozpočtu neudělá. Svou oblíbenou značku už jsem jmenoval, nechtěl bych působit jako agent firmy.

A kompost klidně pak dejte do té následné směsi. Osobně používám, celkem s úspěchem, směs zeminy ze zahrady (vysoký obsah jílu) a paradoxně výsevního substrátu pro vysokou jemnost a nižší pravděpodobnost výskytu kontaminace. Zhruba 50 : 50. Přidávám trochu písku a Perlitu. Ale hlavně mírně přihnojím Cereritem. To zajistí, že všechny základní prvky jsou přítomny. Když Vy do toho přidáte, řekněme 25%, čistého kompostu, určitě nic nezkazíte, spíš naopak. O svém kompostu víme, že tam nejsou jedovatiny, ale zda jsou tam všechny prvky v dostatečné míře, to už je trochu otázka.

Milan HP